Sbírka Dva ořechy / 10 000 piv je jakousi dvoj-knihou, která na malé ploše přináší výběr z Motýlovy poetiky. Na jednom konci je to svazek 10 000 piv, který se vrací k ostravsko-undergroundovým kořenům jeho psaní, na konci opačném je to pak jeho „postmoderní lyrismus“.

Sbírka Michala Novotného Z Bábelu paměti se skládá z pěti oddílů. První je delší poema o osudech vesnice (v severovýchodních Čechách), z níž po 2. světové válce byla většina původních německých obyvatel vysídlena a na jejich místo přišli „naši“ lidé.

Tuto knihu autor vydává ke svým sedmdesátým narozeninám, aby si udělal radost. Obsahuje chronologicky řazené básnické sbírky, jak v průběhu desetiletí vycházely mimo autorovu písňovou tvorbu, a ukazuje ho jako literáta, básníka.

Básnická skladba Josefa Škvoreckého Nezoufejte! vznikla v roce 1946, ve své době však nebyla publikována. Jde v pravém slova smyslu o generační výpověď celé jedné generace.

Jedná se o sbírku básní z velké části duchovního obsahu, který je podáván civilní formou, srozumitelně, běžnými prostředky. „Prosté je mohutné“ – tak zní sice nevyslovené, ale stále demonstrované krédo autorského úsilí básníka, pro něhož pojem duchovna splývá s kulturou.

Čtvrtý svazek Díla Pavla Petra s názvem Básně / Elegie shrnuje celek jeho básnických elegií. Od roku 2001 do roku 2020 psal Pavel Petr jednu souvislou básnickou skladbu, postupem času rozdělenou a vydanou v sedmi samostatných knihách v různých nakladatelstvích.

Básnířka deziluzí a melancholie, úzkostí a strachů – ale i hravé ironie a málem romantického vzdoru. A k tomu všemu formálně vynalézavá, provokativní.

Radoslav Rochallyi v jeho Rovnicovej poézii pracuje vo vizuálnej matematickej forme. Rochallyi razí myšlienku, že forma nasleduje funkciu a preto pristupuje k vizuálu funkčne a teda jeho aranžmány aj keď na prvý pohľad schematické, intenzívne pozývajú čitateľa, aby sa presunul do priestoru špekulácií.

Vladimír Majakovskij (1893 – 1930) nebol básnikom lyrických sentimentalít a banálností, no tým menej básnikom, posluhujúcim cudzej, neprežutej fráze, básnikom falošnej a permanentnej oslavnosti. Z celého srdca miloval revolúciu, jej horúci dych a prostú hrdinskosť skutkov, jej nadšených bojovníkov v šedivých otrhaných plášťoch, ale s hlavou plnou predstáv o kráse budúceho mierového života, jej neúnavných,

Zdá se, že je tomu už dávno, co jsme se díky umění naučili vnímat neobvyklé souvislosti okolního světa a všemožných světů vnitřních. Vnímání vnějšího a vnitřního už vůči sobě nestojí v logickém protikladu, ale doplňuje se a umožňuje ve všem spatřovat jednotu.

Kniha Laozi je studnicí staročínské moudrosti a jako taková byla již přeložena do mnoha jazyků. Druhý svazek nové edice Český Laozi přináší nejnovější verzi překladu Oldřicha Krále ve výtvarném pojetí Jana Merty pracujícího zde se symbolikou dne a noci, prostřednictvím kterých nabízí čtenáři možnost hledání asociací a klíčů k samotnému výkladu hlubokého obsahu textu knihy Laozi.

Útlý svazek nových básní žijícího (a živoucího) klasika české poezie Karla Šiktance s názvem Horniny zahrnuje verše jeho posledního tvůrčího období (2014–2016). Na frontispisu bylo použito dílo Jiřího Johna Dávné jaro.

Schopnost zachytit krásy všedních okamžiků a hluboce je znovu a znovu a jinak prožívat, zakořeněnost v české kultuře a především v české krajině, citovost i etický rozměr, v průběhu let postupně vzrůstající reflexivnost – tak by se snad dala stručně zachytit podstata veršů, ať už vznikaly před desítkami let, v dobách básnířčina mládí, anebo dnes po dlouhém (a samozřejmě někdy nelehkém) životě.

Katarína Kucbelová (1979) sa narodila v Banskej Bystrici. Jej prvá zbierka básní vyšla v roku 2003 pod názvom Duály.

Básnik subtílne a osobito rozvíja odkaz duchovne ladenej tradície českej poézie. Všíma si \'farebnej všednosti\' vecí a dejov všake naokolo.

Poslední básnická sbírka Františka Listopada (1921) je prodchnutá záznamy všednodenních zážitků. Autor více než jindyreflektuje stáří, bolesti spojené s nemocemi a hlavně ubíhající čas.

Tato kniha je věnována všem upřímně hledajícím Bytostem plným Světla a Lásky, které touží v Pravdě pohlédnout na tento pomíjivý vnější svět. Je dokonalým průvodcem pro všechny, kteří kráčejí po stezkách lidského srdce a hledají odpovědi na nevyřčené otázky lidského Bytí.

Sbírka Liana času česko - slovenské básnířky Diany Nguyen představuje první samostatné knižní vystoupení této pozoruhodné autorky v Čechách. (Debutovala v roce 1994 společnou sbírkou s Jiřím Veselským „Nezaručené pověsti — Čiary života” a o pět let později vydala na Slovensku sbírku Rozkrýdlenie.) Liany času jsou jakýmsi básnickým deníkem, ovšem pouze potud, že se všechny básně jmenují den. Nejde o

Bard slovenskej katolíckej moderny mieri periskopom svojej rýdzej poézie na realitu spoločnosti. v ktorej žijeme. Básnik kladie nástojčivé otázky dobe, s ktorou sa nie celkom stotožňuje. Kresťanská viera je preňho stále platným nástrojom na prekonávanie

Jedinečná ukážka literárneho ekumenizmu - v chráme či v krčme jednej knižky sa schádzajú báseň, esej a poviedka. Hoci predstavujú tri rozličné literárne žánre, pochádzajú od troch rozličných majstrov a zastupujú tri rozličné vierovyznania, nielen že dokážu priateľsky nažívať vedľa seba, ale spolu s fascinujúcimi kresbami Mareka Ormandíka vytvárajú nový čitateľsky príťažlivý a myšlienkovo podnetný