V centru vyprávění o tom, co se děje v korutanské katolické vesnici, když někdo zemře, stojí postava sběrače kostí, jenž zkostí zabitých zvířat vyráběl mazadlo odpuzující od tažných koní mouchy a komáry. Jeho konání přejímá v metaforickém smyslu hlavní vyprávěcí postava smutečních příběhů, devadesátiletý stařík, jenž skládá do pomyslného milíře ostatky zemřelých v průběhu minulého století a skládá

Bájne bytosti, ktoré nedokážu milovať, no vábia do záhuby. Majú problém s intimitou – rovnako ako ľudia so závislosťami –, sú nesmierne nešťastné, darmo sú nadané a krásne.

Valdimar Ásmundsson (1852 – 1902) – zakladateľ, majiteľ a redaktor islandských novín Fjallkonan sa v roku 1900 rozhodol preložiť román Dracula, aby ho vo svojom denníku mohol vydávať na pokračovanie. O rok neskôr publikoval na Islande svoj preklad knižne pod názvom Makt Myrkranna (Moc temnoty) s predslovom Brama Stokera.

Uličky pamäti. Uličky vo favele.

Za normálnych okolností sa kontrabas v orchestri stráca - nehrá totiž nijaké sóla, iba ak duetá. Pre kontrabasistu je však jeho hudobný nástroj celoživotným partnerom, láskou a zároveň nepriateľom.

Orientální příběh, jehož hrdinové královna ze Sáby a králŠalamoun jsou známi především z biblického podání, se značnou volností zpracovává zážitky dvou autorových cest do Vídně na Přední východ.

Brazilský spisovatel, novinář a politolog B. Kucinski (nar. 1937) otevírá ve své románové prvotině z roku 2011 trauma, s nímž se brazilská společnost dosud nevyrovnala: otázku lidí, kteří z politických důvodů zmizeli během období vojenské diktatury vládnoucí v letech 1964–1985 a jejichž osud je i několik desetiletí poté stále neznámý. Román vychází ze skutečné události z dubna 1974, kdy byli z politických

Kniha první Tibeťanky, která přišla na začátku 20. století na Západ. Rinčhen Lhamo, manželka britského diplomata, nejprve popisuje Tibet svého mládí – místní život, kulturu, zvyklosti a obyčeje.

V roce 1946 se mladý švédský novinář a spisovatel Stig Dagerman vypravil do Německa a v pozoruhodném svědectví zachytil, jak smíšené pocity v něm válečné trosky vyvolávají: zkoumá utrpení, nenávist i vinu. Situace, v níž návštěvník na podzim roku 1946 zastihl německý národ, byla stručně řečeno taková, že vyvozovat z jeho ideologického postoje jakékoli závěry se jevilo jako morální nemožnost.

Melmoth Helen Franklinová už pred mnohými rokmi odišla z Anglicka. V Prahe, kde pracuje ako prekladateľka, našla pokojné útočisko.

George Bowling, drobný obchodník ve středním věku, je unaven dětmi i rodinným životem. Když si jede pro novou zubní protézu, přepadne ho záchvat nostalgie a vydá se do kraje svého dětství, aby si oddechl a zavzpomínal.

Sedmý svazek románu je posledním překladem, který stihl profesor Oldřich Král připravit k vydání. V předmluvě píše: „Překládat sedmou desítku kapitol Slivoně byl strhující zážitek.

Udalosti v Tóruho živote naberú rýchly spád. Mei Kasaharová mu napíše list z neznámeho miesta, v ktorom ho dôrazne upozorňuje na článok v istom bulvárnom denníku, kde sa píše o tajomnom majiteľovi domu na opustenej parcele poznačenej ľudským nešťastím.

Román Zločin a trest (1866) sa pokladá za jeden z najvyšších vrcholov diela Fiodora Michajloviča Dostojevského, práve ten z neho urobil hviezdu veľkej svetovej literatúry. Začal ho písať roku 1865 v zahraničí po smrti manželky a brata Michaila, keď sám musel splácať veľké dlhy.

Tridsať rokov po smrti veľkého náčelníka Apačov Winnetoua sa jeho pokrvný brat Old Shatterhand naposledy vydáva na Divoký západ, aby sa znovu stretol s dávnymi priateľmi i odvekými protivníkmi. Legendárny zálesák musí opäť čeliť mnohým nástrahám, ktoré je schopný zdolať iba vďaka povestnej šikovnosti a odvahe.

Kniha je akýmsi prazvláštnym detektívnym príbehom i štúdiou extrémneho, vysoko netolerantného a agresívneho typu kresťanstva, ktoré doslova zamenilo Boha za diabla.

Trilogie Molloy, Malone umírá a Nepojmenovatelný má v Beckettově prozaickém díle stejně zásadní postavení jako Čekání na Godota či Konec hry v jeho díle určeném pro divadelní scénu. Radikální „antirománová“ forma, spojená s rozpadem vypravěčského vědomí a stále vyhrocenější anonymitou, se jedinečným způsobem pojí se skeptickým a černým humorem.

Román poľského emigranta vzbudil vo svete zaslúženú pozornosť, kedže sa svojim štýlom a dobou vzniku silne prihovára próze Kerouacovej generácie. Preklad Jindřich Vacek.

Román je do jisté míry poctou modle literárního modernismu, anglické spisovatelce V. Woolfové. První příběh je totiž střípkem ze života autorky v době její nemoci a líčí i její sebevraždu.

Claudia je silná a nezávislá žena. Dětství strávila v předválečné Británii, působila jako válečná zpravodajka v Káhiře a vydobyla si místo v čistě mužské disciplíně — historii.