Čína i nacionalismus patří v současnosti mezi ústřední společenská témata. S rostoucí geopolitickou mocí Číny vyvstává stále více potřeba tomuto vzmáhajícímu se kolosu porozumět. Kromě ekonomických či politických témat je ale třeba rozumět též současné ideologii. Ta, byť je skryta pod označením socialismus s čínskými specifiky, je veskrze nacionalistická. Čínský nacionalismus je komplikovaný a jeho

Kniha analyzuje současné významné téma rizikové společnosti a jejího globálního ohrožení. Navazuje přitom na dílo proslulého autora Ulricha Becka, podle kterého se dosavadní společnost dostala do rizikového stadia svého vývoje. Společnost v současné fázi svého vývoje se ocitá v bodě zlomu. Rizika vyvstávají v daleko větší míře než dřív jak v osobním životě člověka, tak i na makrorovině ve společenské,

Islámská republika Írán je dlouhodobě v médiích, na politických fórech, v oficiálních zprávách ministerstev zahraničí a zpravodajských služeb i v odborné literatuře ostrakizována coby největší podporovatel terorismu na světě. Podle USA a Izraele představuje Írán a jeho aktivity hlavní hrozbu regionální stabilitě i zájmům Západu v oblasti Blízkého a Středního východu. Írán je velice aktivní v současných

Ako sa diktátori nového typu držia pri moci manipuláciou s faktmi a predstieraním demokracie. Hitler, Stalin a Mao vládli prostredníctvom násilia, strachu a ideológie.

Už delší dobu to vypadá, že se na Západě hroutí snášenlivá společnost humánních civilizačních zásad, které jí dosud zajišťovaly soudržnost a rozvoj. Média podléhají cenzuře politické ideologie „sociální spravedlnosti” a univerzity indoktrinují mládež revoluční vizí nové společnosti.

Kniha přibližuje v širších historických, politických, kulturních a ekonomických souvislostech globální dějiny Eurasie od poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu po počátek jednadvacátého století. Od úsvitu středověku až do sklonku raného novověku byly rozsáhlé oblasti rozkládající se od Číny přes Střední Asii po Indii a Středomoří integrovány prostřednictvím orientální globalizace, která soustředila

Theodor W. Adorno vystoupil v roce 1967 na Vídeňské univerzitě s přednáškou, v níž analyzoval cíle, prostředky a taktiky pravicového radikalismu a srovnával ho se starým nacismem a fašismem. Kladl si při tom otázku, proč extrémní pravicová hnutí nacházejí dvacet let po konci války opět u lidí značný ohlas.

Rozpad bipolárního mezinárodního systému na přelomu 80. a 90. let 20. století výrazně posílil potenciál a dynamičnost politických procesů vázaných na světové makroregiony. Panregiony tak v soudobých politických procesech spojených s posilováním vzájemné interdependence a víceúrovňového vládnutí přestavují významné aktéry, jimž je nutné věnovat dostatečnou badatelskou pozornost.

Kniha je sbírkou šesti poutavých, vtipných a magických prohlášení zapatistů a zapatistek ze Zapatovy armády národního osvobození (EZLN), mayských vzbouřenců, kteří již několik dekád utvářejí rozsáhlý politický experiment autonomie v horách a džungli jižního Mexika. V sérii textů ohlašují a komentují svou výpravu „kolem mnoha světů“, která svým významem vstoupí do dějin dekolonizace. 500 let od počátku

Monografie si klade za úkol precizovat teoretický koncept v podobě testovatelné hypotézy o vztahu mezi politickou kontrolou teritoria násilným nestátním aktérem a efektivitou realizace jeho politického cíle (politik). Teoretické východisko výzkumu operuje s tvrzením, že existuje skrze schopnost vládnout zprostředkovaný (nelineární) příčinný vztah mezi efektivitou realizace cílů a teritoriální penetrací.

Brilantní, čtivá a vtipná analýza nejvýraznějších kauz a aktérů polistopadového vývoje. Jestliže normalizační dobu nejvýstižněji popsal Václav Havel ve své Moci bezmocných, je tato kniha Martina Komárka – mnohaletého politického komentátora deníku Mladá fronta – asi nejvýstižnějším popisem toho, co se tu děje v posledních dvaceti pěti letech.

Studie bývalého člena bankovní rady České národní banky Pavla Řežábka je pokračováním unikátního výzkumu, který rozšiřuje pohled na vztah měnové a fiskální politiky a navazuje na předchozí práci: Měnová politika a její interakce s politikou fiskální, která byla zaměřena na vysvětlení cílů obou politik a jejich vzájemného působení v období před poslední krizí roku 2008. Následná globální finanční a

Publikace se zabývá otázkou průběhu, vývoje a proměnlivosti korejsko-japonských vztahů v 19. a 20 století s odkazem na rozvoj vzájemného postoje v 21. století. Mapuje jak samotné počátky oboustranného působení japonských ostrovů a Korejského poloostrova, tak vývoj diplomatických vztahů, k jejichž významné proměně došlo v druhé polovině 19. století v souvislosti s restaurací Meidži v Japonsku.

Již dvě století jsou středoevropská vzájemnost a spolupráce jedním z významných témat politických debat a také odborných analýz jak v tomto regionu, tak i za jeho hranicemi. Kniha v první části sleduje vývoj středoevropské spolupráce před rokem 1989, ve druhé se pak zaměřuje na analýzu jejích hlavních institucionálních rámců.

Globalizácia ako proces, ktorý nás obklopuje, pohlcuje celú spoločnosť, ba celý svet, a strháva ako vír štát za štátom, je ústrednou témou knihy J. Harrisa (profesora dejín na DeVry university, Chicago, USA, zakladajúceho člena a organizačného tajomníka Severoatlantickej asociácie globálnych štúdií a člena Medzinárodného výkonného výboru asociácií globálnych štúdií UK). Autor sa pokúša skúmať tento

Téma vyrovnávania sa s \'komunistickou\' minulosťou je v súčasnom verejnom, politickom i akademickom priestore určite významná. V rozhodujúcej miere tu však absentuje fakt, ktorý pri posudzovaní predkladanej práce Silvia Miháliková definovala vetou \'v súčasnosti sa takmer všade kriticky diskutuje o vlastnej minulosti...\'. O minulosti tzv. komunistického režimu sa u nás kriticky nediskutuje, táto

Publikácia prináša analýzy vzťahu medzi politikou, publicistikou a politickou vedou prostredníctvom používania politologickej terminológie. Jazyky uvedených sfér sa vzájomne prelínajú, hoci sa neraz ocitajú vo vzájomnom rozpore.

História a súčasnosť Európskej ľudovej strany. Trefné informácie o strane, ktoráje dnes najmocnejšou politickou silou v Európskej únii.

Gitta Sereny mára klasszikusnak számító művében a treblinkai haláltábor parancsnokának, Franz Stanglnak a Harmadik Birodalomban befutott pályáját vázolja fel, és vizsgálja a jellemét formáló hatásokat. A haláltáborok parancsnokai közül Stangl volt az egyetlen, akit felelősségre vontak: a düsseldorfi bíróság1970-ben bűnrészesnek találta legalább 900 000 ember halálában, és életfogytiglani börtönre ítélte.

Lyndon Baines Johnson, Margaret Thatcher, Bill Clinton, Tony Blair, Barack Obama, Gordon Brown, Theresa May, and Donald Trump: each had different motivations, methods, and paths, but they all sought the highest office. And yet when they reached their goal, they often found that the power they had imagined was illusory. Their sweeping visions of reform faltered. They faced bureaucratic obstructions,