České dějiny středověku, především středověká historiografie a kultura středověku představují spolu s pomocnými vědami historickými a chronologií zvláště hlavní životní badatelská témata profesorky Marie Bláhové. Za zmínku stojí především vydání Historické chronologie (2001), překlady českých středověkých kronik a rada odborných studií k nim, zejména pak zpracování historického komentáře k publikaci

A kötet a 3. század közepétől, a Római Birodalom válságától a 15. század végéig tárgyalja a középkor történetét. Azét a korét, amelyben a sajátos európai civilizáció megszületett és felnövekedett. Ekkor ment végbe az a sokoldalú fejlődés a társadalmi élet minden területén - a technikában, a gazdaságban, a társadalomszerveződésben, a politikai intézményekben és a tudományban -, amelynek eredményeképpen

Kniha se zabývá odkazem středověkých japonských válečníků v současnosti. V širokém kontextu historických a kulturních reálií souvisejících se samurajskou třídou autor komentuje rozmanité stránky tradičního japonského šermu, aby se v hlavní části práce zaměřil na moderní formy umění meče. Hlavní pozornost věnuje bojově orientovanému stylu šermu, který byl vytvořen v roce 1925 v Tojamské vojenské akademii

A kunok - ahogyan a szerző Fejér György írja már az 1850-es években - nomád népként éltek és a nevük Hun Kun (Huni, Uni, Chuni, Cumani) volt, de közöttük is megkülönböztetünk fehér és fekete kunokat. A korai források alapján a kunok egykor a Sárga-folyó kanyarulatától keletre élhettek. A nomád vándorlások alatt eljutottak Magyarország területére is, és beolvadtak a magyar nemzet egységébe.

A Brit szigetek és Skandinávia koraközépkori történetéről szóló összefoglaló mű új kiadása. Politika- és gazdaságtörténet, kultúrhistória és eszmetörténet csakúgy helyet kap a kötetben, mint a legújabb régészeti és nyelvészeti kutatások ismertetése. Az olvasó tájékozódását a korabeli uralkodó dinasztiák leszármazási táblái, térképek és bőséges magyar, illetve nemzetközi szakirodalom segíti.

V knize Poslední mesiáš z roku 2014 autor zpracovává zrození legendárního motivu posledního císaře jako apokalyptické figury spojované s koncem světa a druhým příchodem Krista a Posledním soudem. Na základě dobové vizionářské a apokalyptické literatury sleduje zrození tohoto náboženského mýtu v pozdně antickém a byzantském prostředí, resp. jeho proměnu podmíněnou novými politickými a kulturními skutečnostmi

\"A keresztény sereg féktelen hadrendje a törököket hajtva tarolt sorrendre. Nem maradt más, csak a folyó sárga árja, mely elnyelte a beleugrót: ruhája húzta le, vagy aki nem tudott úszni, azt a társa ragadta meg, húzta, mint a gazt a mélybe, és sodródtak Szent-Gotthárd felé...\" 1664-ben az egyesült keresztény seregek váratlanul elsöprő győzelmet arattak Szentgotthárdnál. Az eseménynek óriási jelentősége

Předkládaná monografie představuje výsledek celoživotního badatelského zájmu Niny V. Pigulevské v oboru syrského křesťanství. Jedná se o dosud nepřekonaný úvod do dějin a kultury Syřanů. Podrobně je popsán základní přínos syrských křesťanů pro translaci řeckého myšlení do syrského a následně arabského prostředí, úspěchy syrského lékařství, alchymie a astrologie, jejich zásadní podíl na šíření křesťanství

Kniha německého medievisty Eduarda Mühleho představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Slovanů v dlouhé časové perspektivě od 6. do 15. století. Zpracovává téma, jemuž německá historiografie věnuje pozornost přinejmenším dvě staletí. Přesto jde o knihu inovativní. Autor ve svém výkladu vychází nejen z dobových písemných pramenů, ale velká část jeho interpretací je založena na poznatcích archeologických,

Historie Albigenských přestavuje základní pramen ke křížové výpravě proti katarům v jižní Franciia a pro události s ní související v letech 1203-1218. Její autor, Petr, cisterciácký mnich z kláštera Vaux-de-Cernay Abbey, byl přímým svědkem řady z popisovaných dějů, které líčí z ortodoxně katolického hlediska. Přesto jeho kronika přináší mnoho cenných zpráv o víře albigenských katarů a jejích teologických

Tato monografie, vydaná v roce 1989, představuje završení Gurevičova nového čtení středověkých pramenů. V 70. letech 20. století se zaměřil na severské ságy, jejichž obsah interpretoval středověkou kulturu a náboženské myšlení. V 80. letech obrátil svoji pozornost na krátká, mravoučná vyprávění (exempla), jež od 13. století začali, napříč celou křesťanskou Evropou, hojně využívat kazatelé z řad žebravých

Gregoriánské zpěvy období Velikonoc 1. Rorate coeli (prostý zpěv) 2 : 17 2. Attende, Domine (prostý zpěv) 1 : 39 3. Da pacem, Domine (jednoduchá antifona) 1 : 39 4. Pater, si non potest (antifona) 1 : 51 5. Panque linqua (hymnus) 1 : 35 6. Vexillia Regis prodeunt (hymnus) 1 : 34 7. Videns Dominus flentes (složitější antifona o Lazarovi) 1 : 57 8. Stabat mater (sekvence) 1 : 10 9. Kyrie eleison (polomelismatický

The middle ages are seen as a bloodthirsty time of Vikings, saints and kings: a patriarchal society which oppressed and excluded women. But when we dig a little deeper into the truth, we can see that the \'dark\' ages were anything but. Oxford and BBC historian Janina Ramirez has uncovered countless influential women\'s names struck out of historical records, with the word FEMINA annotated beside them.

Existence závislých domů, proboštství, představuje v rámci benediktinského mnišství poměrně zásadní novum. Jedná se totiž o prvek, který původní řehole sv. Benedikta nereflektuje, neboť se zde počítá pouze s jednotlivými autonomními komunitami bez formálních hierarchických vazeb. Přesto během středověku ke vzniku expozitur mateřských opatství došlo a nejpozději od 13. století o jejich existenci vypovídají

Album resp. katalog písma provázený přepisy a fotografiemi ukázek, možno použít též jako paleografickou pomůcku.

Rytířská krev, druhý svazek tetralogie Rytířské bitvy a osudy, pokračuje barvitým líčením válečnictví a rytířských zvyků konce raného a počátku vrcholného středověku. Skrze osudy hraběte z Montfortu a vikomta Trencavela projdeme nesmiřitelnou válkou s Albigenskými na jihu Francie, u Lehnice budeme svědky střetu křesťanských rytířů s Mongoly a ve dvou bitvách, u Coutrai a Bannockburnu, uvidíme, kterak

Jen všestranný rozbor může dát odpověď na mnohé otázky, které souvisejí s králem Václavem II., jenž se na podzim roku 1300 nechal korunovat polským králem a příštího roku vyjednal uherskou korunu pro svého syna. Byl to fenomenální úspěch, anebo zdroj problémů, které lemovaly poslední roky Václavova panování? A co tomu předcházelo? Měl Václav tak zdatné rádce a diplomaty, nebo tomu napomohl šťastný

V centru autorovi pozornosti jsou panovníci římské říše, jejichž činy dodnes považujeme za tyranské. Jsou tyto informace objektivní? Dá se jim opravdu věřit? Byli Tiberius, Caligula, Nero, Domitius, Commodus, Caracalla nebo Diocletian skutečnými tyrany? Nejde jen o pouhý výplod spekulací dávných historiků? Na tyto a mnohé další otázky se snaží Vladimír Liška odpovědět. Mnohdy jsou jeho vývody překvapivé,

Sborník zahrnuje staroirské texty vztahující se k bájným plavbám do jiných, ať už fantastických, nebo reálných světů a s nimi úzce související latinské dílko známé podnázvem Plavba svatého Brendana. Texty, jež nezapřou inspiraci literaturou antickou, naopak zásadním způsobem ovlivnily středověkou literaturu nejen na britských ostrovech, ale i na kontinentu. Lze na nich dokumentovat vývoj žánru, stejně

Adam Brémský je pokládán za jednoho z nejvýznamnějších německých středověkých kronikářů (* před 1050,† okolo 1080). Byl to vzdělaný středověký učenec a literát, který dokázal pracovat se staršími prameny i čerpat z vlastních poznatků a vytvořil dílo cenné