Cílem této edice je zpřístupnění významného pramene pro studium vnitřního života jezuitských řádových komunit, tzv. konsvetudinářů (Consuetidunes). Těchto pramenů se dochovalo poměrně velké množství a navíc velmi se liší forma i obsah jednotlivých textů, proto se ediční projekt pokouší představit některé typické zástupce. Nabízí tak relativně reprezentativní a přitom homogenní vzorek konsvetudinářů

Práca synteticky podáva vývoj sorabistických bádaní v českom prostredí 19. storočia a tiež venuje pozornosť základným znakom lužickosbských dejín tohto obdobia.

Studie v tomto sborníku zasazují události roku 1943 do širšího kontextu německé okupační politiky v Evropě se zvláštním přihlédnutím k vývoji v Protektorátu Čechy a Morava. Mimořádná pozornost je věnována vedle odboje na Slovensku v roce 1943 a partyzánského hnutí ve východním Polsku, v Bělorusku a na Ukrajině i válečnému vývoji v průběhu tohoto roku a československému příspěvku k válečným aktivitám

Války bez konce jsou druhým svazkem projektu o vojenské historii antického Říma, znovu plným příběhů o vojevůdcích a vojácích, o taženích, které prodělali, o vítězných či prohraných bitvách na souši i na moři, o pochodech, táboření, útocích, obranách, obléhání, o slávě a strádání za válek s Jugurthou v Africe, Mithridatem v Malé Asii a s invazí Kimbrů i Teutonů v Galii. Pojednávají ale i o tom, jak

Pozemní lanové a ozubnicové dráhy představují nejen oblíbený dopravní prostředek, ale často i velmi zajímavé technické a technologické řešení. V Evropě jich nejvíce najdeme – asi ne překvapivě – v alpských zemích (především ve Švýcarsku), na pozoruhodné trati ale můžeme narazit po celé Evropě včetně Česka a Slovenska.

Publikace se zabývá posuny hranic mezi státy i mezi rozsáhlejšími celky v geopolitické a mezinárodní rovině, a také proměnami hranic na sociálně-hospodářské a kulturní úrovni. Jednotlivé odborné studie sledují vznik a zánik hranic, jejich posouvání, překonávání a celkově fenomén proměnlivosti hranic, který se odrazil v samotném vnímání hranic během období let 1914–1989.

Lombarský spisovatel, historik a kronikář Pavel Jáhen (720–799), známější pod latinským jménem Paulus Diaconus, působil v Itálii na královském dvoře Langobardů jako vychovatel a učitel. Hojně cestoval a pobýval i na dvoře Karla Velikého v Cáchách.

Evropa Marka Mazowera není kontinentem starých států a národů, ale v mnoha ohledech je velmi nová a v průběhu 20. století neustále \"vynalézá\" samu sebe prostřednictvím často bouřlivých a chaotických politických změn. Moderní demokracie a s ní úzce spojený národní stát je v zásadě výsledkem experimentování. Tři ideologie - liberální demokracie, komunismus a fašismus - se považovaly za předurčené přetvořit

Autoři této kolektivní práce se pokoušejí zmapovat základní kontury vývoje evropské historiografi e soudobých dějin. Historiografi e soudobých dějin přestala být pro badatele i pro čtenářské uživatele brzy po konci studené války přehledná.

Dielo Richarda Bartoliniho zobrazuje jednu z najvýznamnejších udalostí, ktoré sa odohrali na začiatku novoveku a ktorej dôsledky siahali ďaleko do budúcnosti v rámci celej strednej Európy. V odbornej literatúre je známa ako Prvý viedenský kongres, pretože 22. júla 1515 sa vo Viedni konali dvojité zásnuby habsburských a jagelovských potomkov: princezná Anna Jagelovská, dcéra kráľa Vladislava II., sa

Kniha Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů je výběrem studií publikovaných autorem v posledních patnácti letech. Nejde však jen o souhrn jednotlivostí, ale především o záměr prokázat působnost španělského umění, ikonografie, vzdělanosti a kultury, zejména náboženské, na celé myšlenkové podhoubí české, tím spíše že značnou část novověké historie (16. až 18. stol.) byly Čechy,

Hitlerův i Honeckerův bunkr, nejdivočejší noční kluby, uprchlické kempy, místa, kde Angela Merkelová rozhoduje o osudu Evropy. Berlín je město s barvitou historií a fascinující současností, plné života, módy, umění, energie a neustálých změn.

Nesmlouvavý boj německých zpravodajských služeb s jejich protějšky z řad mocností Dohody v letech 1914-1918 se stal základem metod moderní špionáže. Zpravodajské informace začaly zásadní měrou rozhodovat o vývoji situace nejen na frontách a bojištích 1. světová války, ale i v jejím zákulisí.

Mezi dvěma říšemi, Hitlerovou a Stalinovou, se nachází krvavá země, území dnešního Polska, Ukrajiny, Běloruska a pobaltských států, oběť největší demografické a humanitární katastrofy, jakou kdy člověk v lidských dějinách způsobil. Necelá dvě desetiletí stačila, aby zde v důsledku politiky dvou vůdců zahynulo čtrnáct milionů lidí.

Táto kniha má hneď niekoľkých hrdinov. Sú nimi príslušníci dynastie Anjouovcov, ľudí, ktorí sa za historicky krátke obdobie nezmazateľne zapísali do dejín Európy.

NICCOLO MACHIAVELLI (1469–1527) Keď bol v rokoch 1512 a 1513 po návrate Mediciovcov do Florencie zbavený úradu florentského kancelára, obvinený zo sprisahania proti kardinálovi Giulianovi Medicimu, väznený a mučený, utiahol sa Niccolo Machiavelli do vidieckeho sídla na svoj majetok Albergaccio v údolí Pesy pri San Casciane neďaleko Florencie. V ústraní od politického života napísal svoje diela Knieža,

Publikace se zabývá dějinami Švédského království od nejstarších dob po současnost. Není opomenuto slavné vikinské období, doba kalmarské unie, nastolení \'národní\' vasovské dynastie, a zejména role Švédska na mezinárodní scéně za třicetileté války, neúspěšná tažení za války severní, jakož i nástup rodu Bernadottů, jejichž dynastie \'kraluje\' zemi dodnes.

Kniha se soustřeďuje na pozapomenuté téma papežských legátů v 15. a na počátku 16. století a nabízí vhled nejen do středověké církevní i politické historie střední Evropy, ale obecně do církevních dějin, kanonického práva a dějin papežství. Popisuje systém papežské reprezentace v pozdním středověku a podává přehled jednotlivých legací a činnosti jednotlivců na těchto misích - zaznamenává 105 misí,

Tato poutavě napsaná kniha je jednak objevnou biografií mladého Hitlera, zachycujícíjeho dětství a mládí až do roku 1913, kdy Rakousko opustil, především však hlubokou kulturně-politickou sondou do života Vídně na počátku století, kdy se zde budoucí diktátor marně pokoušel uchytit a prosadit: není to kulturní metropole Freudova, Mahlerova nebo Klimtova, nýbrž Vídeň \"bezvýznamných lidí\", nezaměstnaných,

Ukrajinské dějiny jsou z významné části dějinami ruskými i polskými a naopak. Ukrajinská identita se rodila a stále vlastně rodí ze stýkání a bohužel často i z krvavého potýkání se dvěma mocenskými centry, dvěma civilizačními, ba přímo imperiálními koncepcemi či projekty – s polským a ruským.