Faksimile původního rukopisu ve čtyřech svazcích. Dílo Velká logika. Věda o myšlenkovém řádu napsal Karel Engliš během 2. světové války, kdy se skrýval před nacisty na Vysočině ve Velkém Tresném. Rukopis o rozsahu přes 2500 stran rozdělil do dvou dílů: Části obecné a Části zvláštní s podnázvem Logické rozpravy. Jeho snahou bylo podat ucelený výklad teorie poznání. Vrcholné životní díla Karla Engliše

Autor v této knize pohlíží na Friedricha Nietzscheho a jeho vrcholné filosofické dílo jasnovidným pohledem, který zachytil mimo jiné následujícími slovy:...Myšlenkové světy v duši Friedricha Nietzcheho jsou osvětleny světlem ducha druhé poloviny 19. století a kázalo se, v čem spočívá jeho velikost. Ukázalo se ale také, proč musel být tak osamělý. Jeho vlohy jej vedly výšinami duchovního života, kterými

Najvýznamnejší predstaviteľ filozofie obdobia neskorej renesancie 15.–16. storočia sa vo svojich statiach často vydáva do časov antiky a hľadá v nich príklady pre svoju súčasnosť. V diele Úvahy o prvej dekáde Tita Livia sa podujal podrobne preskúmať najmä prvých desať kníh Dejín rímskeho historika Tita Livia. Najstaršie dejiny Ríma skúma podrobne, aby v nich našiel tie najsvetlejšie stránky, ale i

Jehuda Leva ben Besalel, pražský Maharal (asi 15251609), je v obecném povědomí znám jako tvůrce golema. Legendy jsou ovšem odrazem jeho významu jako náboženského filozofa. Maharal za svého života vydal více než deset spisů, v nichž formuloval svébytnou náboženskou filozofii, pojednávající o zásadních konceptech judaismu a chápání stvořeného světa. Jako jeden z mála židovských autorů se zabýval i tématy

Soubor studií českých a slovenských autorů, který zde předkládáme, vznikl na základě příspěvků přednesených na odborném semináři věnovaném myšlení francouzského historika a teoretika umění Henriho Focillona (1881-1943). Seminář se uskutečnil 4. května 2017 na půdě Katedry filozofie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Uspořádáním tohoto semináře i publikací tohoto souboru článků chceme

Autor se zamýšlí nad smyslem vidění, tím, co nám zrak dává, jak je výlučný v kontextu s dalšími smysly. Cituje klasiky a moderní autory, neboť téma vidění a jeho vnímání prostupuje staletími. Čtenář v jeho knize nalezne odpovědi na mnohé otázky, které si možná někdy kladl, aniž by znal odpovědi na tyto základní úvahy o podstatě vidění a života. Je napsána velmi odborně, ale přitom čtivě i pro toho,

Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou

Démosthenés (384322 př. Kr.) je považován za největšího řečníka starověku, a to nejen pro svůj řečnický styl. Svůj život a dílo spjal s politickými dějinami Athén a Řecka. Jako přívrženec demokracie vystupoval proti rostoucímu vlivu makedonského pan ovníka Filippa II. a proti makedonské expanzi, neboť jako první rozeznal nebezpečí ohrožující řeckou samostatnost. Podnítil vytvoření koalice řeckých států

Životní cesta kněze. Civilní zpověď o váze kněžství. Zápisky a krásách, úskalích a hlubinách i nekonečných prostorách kterými prochází muž, který se rozhodl pro povolání Sluhy Božího.Ukázka z textu:Jako čerstvý magistr teologie, absolvent teologické fakulty Univerzity Karlovy, jsem sloužil ještě před kněžským svěcením u starého kněze Františka, jednoho z posledních u nás z řádu těšitelů. Měl silnou

Audiokniha Tajemný Etrusk, kterou napsal Mika Waltari. Dramatický životní příběh Larse Turmse se odehrává v 5. století před Kristem ve starověkém Středomoří.

V pořadí již druhý soubor esejů filosofa Petra Bláhy opět představuje pestrou skladbu témat, nad nimiž tento autor dlouhodobě uvažuje. Předmětem jeho výprav do dějin myšlení jsou některé aspekty politické filosofie, mezi nimiž lze objevit například problémy moci, revoluce či utopie. Do některých esejů proniká autorova fundovaná orientace ve filosofii dějin či v otázkách filosofie výchovy. Vedle významných

Filozofická trilógia D`Alembertov sen je postavená na dialógoch. Ich prostredníctvom sa predkladajú témy, ktoré sa rozvíjajú a vysvetľujú. D’Alembertov rozhovor s Diderotom pojednáva o rozporuplnej bytosti, nezodpovedajúcej žiadnemu bodu v priestore, o rozdieloch medzi človekom a sochou, o pohybe v premiesťovanom i nehybnom telese, o vzniku zárodku, o preexistencii zárodkov súvisiacej s prvopočiatkom

Prudký rozvoj vědy v devatenáctém století vyostřil polarizaci filosofického myšlení. Z jedné strany byla věda nekriticky glorifikována jako jediný způsob nabývání pravdivého poznání, z druhé strany byla kritizována za to, že neproniká k podstatě skutečnosti. Francouzská epistemologie počátku 20. století toto dilema překonává. Hodnotu vědy obhajuje, ale odmítá její pozitivistický obraz. Představitelé

From the introduction by Gopiparanadhana Dasa: In the association of pure devotees, discussion of the pastimes and activities of the Supreme Personality of Godhead is very pleasing and satisfying to the ear and the heart. By cultivating such knowledge one gradually becomes advanced on the path of liberation, and thereafter he is freed, and his attraction becomes fixed. Then real devotion and devotional

Studie nabízí čtenáři alternativní čtení základního textu tradiční logiky. Jejím cílem je, kromě předvedení původního analytického postupu a myšlenky výkazu, hledat v hloubce odborných logických výrazů a zručného kalkulu slova prosté řeči a jimi se pokusit odpovídat na otázky, které studium logiky provázejí: Jak přistupujeme k myšlenkám? Co nás přitom vede?

Zamysleli jste se někdy nad tím, na co myslíte? Přečtěte si tuto větu ještě jednou a dobře se nad ní zamyslete. To není slovní hříčka. Lidé obvykle vůbec nepřemýšlejí o tom, na co myslí, a málokdo rozumí skutečnosti, že dobré myšlenky nesou dobré ovoce, a že špatné myšlenky nesou špatné ovoce. Většina z nás přijímá zákon „jak zaseješ, tak sklidíš“ v různých životních situacích, ale vůbec si neuvědomujeme,

O L’Hospitalově pravidle slyšeli všichni. Méně se však již ví o knize, v níž je vysloveno, a o markýzi de l’Hospitalovi není ani vzdělaným kruhům známo téměř nic.

Každý, kdo si dnes položí otázku, co určuje naši společnost, co ji formuje a dodává podobu, narazí na tyto tři její hlavní charakteristické znaky: svobodu, zodpovědnost a toleranci. \"Pokusím se nastínit, do jaké míry mohou být zároveň základem globální dominantní kultury – avšak předesílám, že nejsem prorok ani učitel moudrosti.