Prvé ucelené slovníkové spracovanie českého divadla v historickom rozpätí viac ako300 rokov.

Divadelní svět Bohdana Holomíčka představuje osobitou fotografickou reflexi z prvního ročníku mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno 2010, který byl věnován Václavu Havlovi a jeho dramatické tvorbě. Bohdan Holomíček, úzce propojený s československou (nejen) alternativní kulturou v celém jejím spektru, zde monitoruje pestrost, spontánnost a neopakovatelnost zajímavých setkání a situací nejen na

Anne Ubersfeld patrila k zakladajúcim osobnostiam modernej francúzskej teatrológie. Podieľala sa na vybudovaní prvej špecializovanej katedry Études théâltrales, situovanej na Université Sorbonne Nouvelle – Paris 3. Etablovala priekopnícku teoretickú disciplínu, vyznávajúcu komplexnosť pohľadu na predmet výskumu a interdisciplinaritu.

Dvousvazková publikace navazuje na dvoudílnou monografii Prozatímní divadlo 1862–1883 (Academia – Národní divadlo, Praha 2006). Za použití stejné metodologie do podrobností mapuje českojazyčný repertoár pražského Stavovského divadla od roku 1824, kdy se začal utvářet profesionální český soubor, do vzniku Prozatímního divadla v roce 1862. Z cedulí jako prvořadého a unikátního pramene výzkum vycházel,

Almanach Mestského divadla Žilina je fúzia či skôr kolízia tradičného chápania knihy ako lineárneho záznamu s prúdom kontextuálnych informačných a vizuálnych blokov pripomínajúcich viac formu magazínu. Je zborníkom príbehov, pretože všetko je príbeh, dokonca aj dejiny.

Před dvaceti lety zaujaly čtenáře vzpomínky M. Macháčka Zápisky z blázince. Nyní vychází druhý svazek z pozůstalosti významného českého herce a režiséra, který vypovídá svou autenticitou o zážitcích a postojích autora z doby normalizace, která dramaticky poznamenala život a tvorbu českých umělců.

Publikace se zabývá působením Evžena Sokolovského vMahenově činohře brněnského Státního divadla v letech 1959–1967, v níž tehdy spolu se svými kolegy vytvořil program politického antiiluzivního divadla. Jádro studie spočívá v analýze inscenační tvorby E. Sokolovského, která je pojednána v pěti hlavních kapitolách, odpovídajících základním složkám divadelního artefaktu: dramaturgii, scénografii, hudbě,

Esej o mnoha paradoxech, z nichž sestává jednota lidské zkušenosti, předávaná dále formou kreativního principu uplatňujícího ve výukovém procesu soustavně se rozšiřující báze znalostí, rozvíjených mnoha individuálními zkušenostmi, zejména pak faktory od forem osvobozené hravosti a zvídavosti. Kompozice sestavená z mnoha složek, inspirovaná divadlem a divadelností všedního dne, tolik přirozené pro jakýkoliv

Podtitul publikácie slovenského operného kritika a publicistu Vladimíra Blaha (1943) presne vystihuje jej obsah. Autor v diele venovanom stálici svetového operného repertoáru podrobne sleduje príbeh populárneho Pucciniho diela.

České vydání knihy o divadle tohoto významného polského scénografa, režiséra a v neposlední řadě také reformátora je rozděleno do dvou částí. První část tvoří překlad monografie Jana Kłossowicze Divadlo Tadeusze Kantora.

Výbor z přednášek a článků literárního a divadelního kritika Jindřicha Vodáka (1867–1940) k historii českého divadla. První část tohoto souboru je věnována Národnímu divadlu, druhá představuje pohled do historie českého herectví.

Deväťdesiate roky boli pre európske divadlo a drámu veľmi dynamickým obdobím: hrali sa hry s dovtedy nevídanou drsnou poetikou, ktoré dostali neskôr označenie in-yer-face divadlo a dráma. Najskôr bola reakciou na vpád americkej dramatiky podobného zamerania na britskú divadelnú scénu.

Prvý zväzok edície Višegrádska dráma prináša v anglickom preklade najvýzmanejšie drámy z prelomu 19. a 20. storočia autorov bratov Mrštíkovcov, Wyspianskeho, Vladimírova a Molnára.

Koncepcia herectva uplatnená v tvorbe najvýznamnejších českých divadelných režisérov 20. storočia.

Česko-anglická dvojjazyčná kniha, ktorá rozoberá predstavenie Kráľa Ubu v Grossmanovej réžii z roku 1964, slávnu inscenáciu, ktorá v osobe Tatka Ubu mýticky symbolizovala \'byrokratického blba\' socialistickej éry.

Kniha o českých loutkách inspirovaná uměním Josefa Skupy, Vojtěcha Suchardy, Františka Tvrdíka, Jiřího Trnky, Vojtěcha Cinybulka, Václava Havlíčka, Bohumíra Koubka aj. V krátkém textu se autor rozpovídal o loutkařských souborech, o jejich zakladatelích, dramaturgiích, režisérech, vodičích loutek, recitátorech i skladatelích scénické hudby.

Monografia o jednom z najosobitejších zjavov slovenskej filmografie.

Autobiografický text významného českého herce - ve formě autentického dopisu - představuje autorovo stylistické mistrovství.Životní zkušenosti, sebeironie, působivá vnímavost, osobitý humor a nadsázka ukazují na hluboký cit, humanitu a myšlenkové bohatství Miloše Kopeckého. Své zakotvení ve společenském kontextu dokládá neotřelým pohledem na dobovou situaci, originálními úvahami, srozumitelnou kri