Autor se snažil citlivým a poctivým popisem přírody ukázat, čím nás umí příroda obohatit. Není to jen nostalgické vzpomínání. Petr Němec chtěl, aby byla z knihy cítit výzva, abychom přírodu neničili, ale chránili a také si vážili toho, co nám generace předků zanechaly.

Hlavní hrdinka utrpí při horolezeckém výstupu úraz. Přichází o paměť a zrak. Paměť se jí vrací, slepá však zůstává. Sluníčkem jejího života se stává malý chlapec Dušan. V románě je vystižena psychika ženy, která je nečekaně odkázána pouze na sluchové a hmatové vjemy a na pomoc druhých.

Je Daniela Ulrychová opravdu jenom úplně bezcitná bestie, která se baví tím, že přebírá svým kamarádkám kluky, aby je, chudáčky, vzápětí znuděně odkopla, anebo je všechno ve skutečnosti trochu jinak? A co se stane, až potká toho pravého a pozná skutečnou lásku? To a ještě mnohé jiné se můžete dočíst v nejnovějším románu své oblíbené autorky.

Kniha, která vznikala jako předloha scénáře stejnojmenného televizního seriálu, patří mezi nejlepší romány zabývající se fenoménem emigrace. Její děj se započíná v roce 1983, kdy v den letního slunovratu uprchnou nejrůznějšími cestami ze své vlasti do Rakouska dvě rodiny a několik jednotlivců, Čechů i Slováků, aby hledali štěstí ve vysněném svobodném světě. Skoro na dosah domova je očekává jiná planeta,

Román se odehrává v 19. století a sleduje osudy lehkomyslného, zhýralého a zchudlého hraběte Arca, jemuž příchod moderní doby sebral jeho nejmilejší hračky - ženy, a nabídl zábavu novou: heroin. Praha před koncem 19. století. Asanační násilí páchané na městě se odráží ve vyvražďování prostitutek v židovském ghettu. Souvislost mezi úmrtími je však třeba teprve hledat, po stopě zločinců jde jednak policie,

Manželé Alice a Richard jsou na exotické dovolené. Po dvaceti letech manželství jim to trochu skřípe a k tomu všemu Richard Alici oznámí, že podal žádost o rozvod, protože si našel mladší ženu. Alice je v šoku a chce okamžitě odjet. Richardovi se podaří zajistit místa na zásobovacím letu nákladním letounem, ale bohužel dojde ke katastrofě. Alice s Richardem se probudí sami na opuštěném ostrově v Jižním

Knížka próz Vlasty Javořické je vlastně knížkou venkovských obrázků, venkovských příběhů. A především titulní próza, jak jinak, je samozřejmě o lásce.

Ženy jsou často svými partnery podezřívány z nevěry oprávněně, ale mnohokrát také neoprávněně. Snad je žárlivost jakousi geneticky zakódovanou vlastností mužů, ovšem ne všichni jsou takto narušení jedinci. Někteří, i když se jejich podezření ukáže jako opodstatněné, jsou ochotni přistoupit na ženinu obhajobu, podle které za to mohou stejně jen oni, jiní, i když zklamaní, jsou schopni ve jménu lásky

Právnička Louisy prožila celý svůj život na Haiti – v nejchudší zemi západní polokoule, kterou neustále ohrožují přírodní katastrofy a občanské nepokoje. Zatímco se protloukala věčně bez práce a o hladu, zvykla si žádat cizince o pomoc po Facebooku. Během jedné pandemie cholery se dopsala Anně, české studentce sorabistiky. Žádala ji, aby jí pomohla nakoupit čistou vodu pro sebe a své dvě sestřenice.

Pikareskní román o lidech bez jasné morálky a řádu, o manipulacích tajné bezpečnosti a o směšném zápasu inteligence s emocemi. Dobrodružný děj nás v několika proplétajících se rovinách provází od socialistického sirotčince v 50. letech přes teologický seminář, psychiatrický ústav, pražskou filozofickou fakultu na přelomu 60. a 70. let, \"zašívárnu\" na opuštěném pracovišti v pohraničí za normalizace,

Šárka věří, že když udělá patou v zemi důlek, někde vyroste hora. Sní o tom, že se jednou bude živit psaním knih. Co na tom, že momentálně není jiná možnost než učit češtinu na průmyslovce, vždyť každá hora se zvedá z údolí. A právě když si Šárka myslí, že hlouběji už v životě klesnout nemůže, potkává Ivana, charismatického spisovatele, který by byl dokonalý, kdyby nebyl čerstvě v důchodu. Šárka se

Karel Čapek (1890-1938) patří mezi těch několik literárních velikánů, jejichž díla nic neztratila ze své čtivosti ani tři čtvrtě století po té, co byla napsána. Ze všech jeho románů, próz i skvělých fejetonů patří Povídky z první a druhé kapsy k tomu nejlepšímu. Povětšinou detektivní příběhy, jejichž hrdiny jsou policejní komisaři, agenti, strážníci, četníci, ale také sňatkoví podvodníci, zločinci

Josef Váchal (1884–1969) vydal svou tištěnou knihu Christian Heinrich Spiess počátkem roku 1933. Základní text veršované skladby napsal v roce 1931 a posléze doplnil kratší predmluvou a věnováním na podzim roku 1932. Texty mají tři hlavní protagonisty, Christiana Heinricha Spiesse (1755–1799), představitele německé romantické literatury druhé poloviny 18. století, Josefa Váchala a jeho milovaného psa,

V roce 1927 koupil dům v Matoušově ulici na Smíchově vdovec, židovský právník Eduard Schwarz, aby pro sebe a svou rodinu získal důstojné sídlo. Měl štěstí, že zemřel dřív než začala druhá světová válka. Tereza Boučková, která v domě od narození do své dospělosti žila a před několika lety se tam zase vrátila, nám ve svém románu předkládá téměř sto let trvající příběh Schwarzových potomků, ale i dalších

Povídky českobudějovické rodačky, učitelky a členky výboru Jihočeského klubu Obce spisovatelů.

Co by zbylo z fungující civilizace, kdyby ji zachvátila smrtící pandemie? Zkušená spisovatelka Iva Procházková vytvořila ve své nové próze svébytnou antiutopii, zachycující novodobou zkázu lidstva. Sleduje ji očima teenagera, který nechce prožít život v ústraní, nyní ho však měsíce strávené daleko od běsnění neznámého viru zachraňují. Svět se propadl do chaosu, morálka a lidské hodnoty vzaly zasvé,

Není tomu ani dvacet let od chvíle, kdy jsme začali psát na začátku letopočtu dvojku, po deseti letech od poslední velké změny v evropských dějinách – pádu železné opony. Přízrak padesátých let, pachuť normalizace stejně jako kocovina z poslední dekády dvacátého století nás však pronásledují dodnes. Přestože byla tato doba, ostatně jako mnohé před ní, plná tragických událostí vyvolávajících vlny napětí

Dychtivost. Žárlivost. Umanutost. Zběsilost. To je ono. Zběsilost v srdci. Ale na rozdíl od Lynchova filmu, který je šílený, a přesto romantický, v Růžkových textech šílenství číhá v umně zamaskovaných úkrytech za větami, ale romantika se vytrácí, mi zí, a na konci máte pocit, jako by nikdy neexistovala. Snad kromě Ludvíka Vaculíka žádný český literát, píšící o sobě, není tak otevřený, tak obnažující