První český výbor z Bachelardových epistemologických prací obsahuje čtyři zásadní Bachelardovy knihy: Nový vědecký duch, Filosofie ne, Aplikovaný racionalismus a Materiální racionalismus. Ve své epistemologické tvorbě se Bachelard snaží formulovat prostřední pozici mezi extrémy materialismu a idealismu. Tuto pozici označuje jako racionalistickou, oproti uzavřenému karteziánství se má ale jednat o racionalismus

Iniciační text o číselných poměrech, lidské tělesnosti a duchu. Úvod do \"zednářského\" myšlení vycházející z původních principů starých řemesel.

Kniha se zaměřuje na teorii zkušenosti u Immanuela Kanta a Edmunda Husserla, dvou velkých postav novověké filosofie. Ačkoli jde o dva klasické myslitele, kteří svou vlastní filosofickou pozici označovali shodně jako transcendentální idealismus, bylo pokusů o jejich systematické srovnání v dosavadní literatuře učiněno zatím jen minimum. Kniha je proto významným příspěvkem nejen k této dosud málo zpracované

Publikace navazuje na Dějiny etických teorií od Kanta po pragmatismus (2020) a společně s Dějinami etických teorií I (od antiky po konec 18. století) (2004) postihuje vývoj evropského etického myšlení od antického Řecka po konec 20. století. Vlastním obsahem knihy jsou etické systémy těchto autorů: Bergson, Buber, Camus, Dilthey, Gadamer, Heidegger, Jaspers, Jonas, Lévinas, Lipovetsky, MacIntyre, Marcel,

Konrad Cramer (1933-2013) byl významným členem tzv. Heidelberské školy. Po vzoru jejího zakladatele Dietera Henricha (*1927) se zabýval filosofickým problémem subjektivity a spojoval současné diskuse k tomuto tématu s tématy novověké filosofie. Byl vynikajícím interpretem novověké filosofie, výrazně přispěl zvláště k výkladu děl Immanuela Kanta. Cramerovy studie shromážděné v této knize se týkají Kantovy

Cieľom knihy je filozoficky preskúmať dynamiku vzniku a priebehu konfliktu a poukázať na to, ako môže konflikt deeskalovať na základe uvedomelého uchopenia vlastnej existencie. Kľúčovú rolu v tomto procese zohráva princíp ľudskosti. Základom reflexie sú podnety mysliteľov, ktorí pôsobili v intelektuálnych paradigmách filozofie existencie a konzervatívnej revolúcie, ako sú S. Kierkegaard, M. Buber,

Ki gondolta volna, hogy Newton többet foglalkozott a Biblia tanulmányozásával, mint korszakalkotó tudományos kísérleteivel? Még kevésbé gondolnánk, hogy meg volt róla győződve: az utókor a vallásos témájú írásai miatt fog emlékezni rá, nem a modern fizikát megalapozó felfedezései miatt. Ha belelapozunk fizika-, kémia- és biológiakönyveinkbe, sorra találjuk azokat a tudósokat, akik csodálattal hajoltak

Paměť míst je pamětí, která patří spíše světu, jehož jsme součástí, než nám. Souběžně je však paměť míst neoddělitelná od lidské odhodlanosti prolomit ticho této uzavřenosti, je jakýmsi důkazem naslouchání hlasům přicházejícím z minulosti. Autor zdůrazňuje, že tato lidská odhodlanost interpretovat stopy minulosti je součástí našeho údělu rozumět světu. Každému vědeckému hledání objektivních významů

Kniha svetoznámeho filozofického autora Paula Ricoeura Fenomenologická škola, ktorá vyšla v roku 2004, obsahuje články, reflektujúce myslenie fenomenologického hnutia druhej vlny, respektíve inej fenomenológie, ako bola Hegelova. Ťažiskom záujmu Ricoeura sa stávajú Karteziánske meditácie (Hua I: Cartesianische Meditationen und Pariser Vorträge) Edmunda Husserla, jedného z jeho učiteľov, a jeho druhý

Kniha Osoby představuje poslední, třetí díl pomyslné trilogie, spolu s první knihou Účelnost jako filosofický problém a druhou Štěstí a vůle k dobru; obě knihy již dříve vyšly v českém překladu. V první se Spaemann věnoval dějinám a obhajobě teleologického pohledu na přírodu a člověka, ve druhé pak zejména etice, s cílem překonat dichotomii mezi eudaimonismem a deontologismem.

Žijeme v dobe prostriedkov. Sú všade: dopravné prostriedky, informačné prostriedky, čistiace prostriedky.

Rawls vychádza z toho, že ,,národy\" (peoples) a nie štáty sú základnou jednotkou skúmania. Podľa neho skupiny národov,ktoré tvoria štáty, majú sledovať princípy, ktoré rozpracoval v známom diele Teória spravodlivosti.

Myšlení Josefa Šafaříka, který vždy očekával více od jednotlivce než od společnosti a varoval před intelektuálním a etickým konformismem, je prodchnuto hlubokým humanismem. K jeho zájmu o osobnosti, jako byl Sókratés, Ježíš, Dorothee Sölleová nebo Hans Küng, jej vedly osobní sympatie i snaha pochopit, v čem spočívá pravé lidství.

Vo svojich poznámkach k všeobecnému zrušeniu politických strán francúzska filozofka skúma ich poslanie a legitimitu. Malo by im ísť o spoločné dobro, rozumom uchopiteľnú pravdu a spravodlivosť, ako zhrnutie množstva autonómnych rozhodnutí jednotlivcov.

Významný nizozemský historik první poloviny 20. století vydal monografii o Erasmu Rotterdamském roku 1924. Tato práce o životě adíle slavného humanistického myslitele se opírá o část Erasmovy korespondence zpracovanou do roku 1524.

Další svazek stěžejního díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťan­,ské. Čtvrtá kniha navazuje na výklad o víře jako základu správného jednání.

Jedna z najkomplexnejších kníh z oblasti podnikateľskej etiky ako teoretickej disciplíny vychádza v treťom, výrazne doplnenom a prepracovanom vydaní. Podnikateľská etika sa zaoberá prienikom etiky a ekonomiky na všetkých úrovniach hospodárstva a vo všetkých jeho sférach, preto autorkiným cieľom bolo predstaviť základné okruhy problémov v oblasti podnikateľskej etiky, analyzovať ich príčiny a načrtnúť

Juliiny otázky (1970). Na jejich problematiku pak přímo navazuje tzv. Doslov (1988). Různé aspekty úvodního eseje rozvíjí pak Pár stránek (1974), Páté pojednání o ontologii (1975), Markétě Machovcové (1979), Úvaha o eschatologii (1979), Nesubstanční ateismus a nesubstanční teismus (1981). Dopis příteli (1983), Odpověď doktoru teologie (1984), Výhledy (1986), Další bod (1990), Ontologie beze všech určení

Mysl a vesmír Thomase Nagela je rešerše filosofických otázek týkajících se základního fyzikálního a biologického výzkumu lidské mysli. Nagel tvrdí, že přírodní a společenské vědy nejsou schopny vysvětlit existenci mysli a vědomí v paradigmatu, ve kterém se momentálně pohybují a tudíž je třeba revidovat používané metodologie. Píše, že mysl je základním aspektem přírody a že jakákoli filosofie přírody,