Autorský kolektiv: Jana Soprová, Michal Zahálka, Karel Král, Jan Vedral, Walter Nagy, Vít Pokorný, Petra Hanušková, Klára Fleyberková, Petra Lásková, Eva Kyselová, Zuzana Augustová, Daniela Jobertová (ed.), Jan Jiřík, Eva Daníčková, Marcela Magdová, Vladimír Fekar, Martina Schlegelová, Marie Špalová, Jana Špalová, Tomáš Kobr. Fenomén scénického čtení, jemuž je věnována monografie s výmluvným názvem

Tento sborník je první z cyklu knih o nejstarší české soukromé síni. Věnuje se výstavníma divadelním aktivitám pořádaných v Topičově salonu v těžkém období protektorátu a poválečných let stejně jako nakladatelské činnosti.

Od založení Divadla Járy Cimrmana uběhlo neuvěřitelných 55 let. V této knize je zaznamenán kompletní vývoj legendárního souboru od počátků v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka přes normalizační nucené přesuny, změnu režimu a odchod Ladislava Smoljaka až po nucené přestávky v účinkování v době koronavirové pandemie.

Pavis přináší doposud chybějící konceptuální rámec pro analýzu divadelních, tanečních a pantomimických představení s přesahem do filmové analýzy. Kniha provede čtenáře od detailu hercova výrazu a gesta až po společenský kontext, ve kterém dílo vzniklo.

Prehľadnú faktografickú orientáciu v slovenskej dramatickej produkcii uplynulých dvadsiatich rokov ponúka najnovšia publikácia Divadelného ústavu DRÁMA nie je súťaž. Monopol česko-slovenskej dramatickej súťaže Alfréda Radoka vyvažovala totiž od roku 2000 slovensko-česká súťaž DRÁMA.

Adolphe Appia (1862 - 1928) bol švajčiarsky mysliteľ a vizionár, jeden z prvých, ktorí zásadne prispeli k reforme divadla na začiatku 20. storočia. Vyšiel z obdivu k operným drámam Richarda Wagnera, ale neskôr dospel ku kritickému odmietnutiu toho, ako ich inscenovali vtedajšie divadlá.

Kniha představuje osobnost Franka Weniga v celé její různorodosti: jako člověka jej přibližuje korespondence s řadou osobností kulturního a společenského života zejména Plzně i s řadou přátel. Jeho novinářskou činnost ukazuje významný výběr z jeho novinových textů.

Kniha s názvem Divadlo, můj osud. Setkávání s Bořivojem Srbou sestává z deseti rozhovorů s předním českým teatrologem, historikem, dramaturgem a pedagogem Bořivojem Srbou (1931-2014). Tyto rozhovory odvysílal v roce 2000 Český rozhlas Brno pod názvem Divadlo, můj osud.

Ukončením niekoľkoročnej práce kolektívu renomovaných slovenských teoretikov a historikov v oblasti divadla pod vedením Vladimíra Štefka sú dlho očakávané Dejiny slovenského divadla Divadelného ústavu. Prvý zväzok (2018) poskytuje koncentrovaný a prehľadný obraz o vývinových tendenciách slovenskej divadelnej tvorby na profesionálnych javiskách do roku 1948, zachytený na primerane charakterizovanom

V zbierke esejí – všetky okrem jednej sa k čitateľom dostávajú po prvý raz - polemizuje Peter Brook napríklad nad otázkami, kto v skutočnosti stojí za autorstvom Shakesperových hier, prečo Shakespeare ostane vždy nadčasový a ako by mali herci pristupovať k Shakespearovým veršom. Vracia sa zároveň k hrám, ktoré patria medzi jeho výnimočné inscenačné počiny – Kráľ Lear, Titus Andronicus a, samozrejme,

Sokolové v úboru antických Řeků soupeří roku 1912 s Peršany u Marathónu na letenském sletišti. Josef Svatopluk Machar, Jaroslav Vrchlický a další čeští literáti ve svých dílech nechávají harmonické, jasné a uměřené Řecko zastínit smyslný, v orgiastických symposiích se utápějící Řím.

Někdejší ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni Mojmír Weimann vzpomíná na své působení ve městě na soutoku čtyř řek. Čtenář se může vrátit do první poloviny 90. let, kdy ve společnosti zavládlo opojení z nečekaně nabyté svobody.

Touto knihou sprítomňujeme umelecký život a dielo Ferdinanda Hoffmanna - \"zázračného dieťaťa\" slovenského divadla, nášho prvého moderného režiséra. Na mape našich kultúrnych dejín zapĺňame jedno z mnohých bielych miest.

Autoři stejnojmenného jazzového kabaretu Jiří Weinberger, Miloš Kysilka, Hana Tonzarová a Tomáš Vlk se rozhodli vyzkoušet, co všechno tento žánr ještě unese. Už dříve – např. v OBYDLENÉM METEORITU – se jim do jednoho večera vešly jásot, smutek, nevázanost, pokora, krása, kýč, hudba a řeč.

Brněnská rodačka. Vystudovala režii na Divadelní katedře JAMU, kde v roce 1968 absolvovala.

Kniha představuje drama jako scénický projekt: Na konkrétních příkladech (Tartuffe, Krejcarová opera, Tři sestry, Šest postav hledá autora, Radúz a Mahulena, Kosmické jaro… aj.) sleduje autor, zkušený divadelník a pedagog, opakující se vývoj od improvizovaného projevu k psanému dramatickému textu s důrazem na zkoumání jeho slovesné stránky. S dramatem jako scénickým projektem souvisí skutečnost, že

Rozsáhlá monografie je věnována této jedné z nejzajímavějších a nejinspirativnějších individualit českékultury. Pavel Janoušek přitom Ivana Vyskočila nevnímá pouze tak, jak je dnes zvykem, tedy jako mimořádného divadelníka a pedagoga, ale také jako výrazného spisovatele, jehož povídky a texty měly od šedesátých let podstatný vliv na podobu české literaturya spoluformovaly proud poetiky absurdity a

Sborníček textů přátel a spolupracovníků nazvaný Červený a černý Boris je jen drobnou reciprocitou za zážitky, kterými přední tvůrce české pantomimy Boris Hybner obohatil své čtenáře a diváky. Je malou poctou k jeho význačnému životnímu jubileu a připomenutím chvil, které už nelze vrátit, ale které přesto přetrvávají v naší paměti.

Peter Uher absolvoval štúdium bábkarskej réžie adramaturgie na DAMU v Prahe. Pôsobil ako režisér v KBD Banská Bystrica a v ŠBD Bratislava, externe pracoval v STV, kde autorsky a režijne pripravil niekoľko inscenácií a seriálov pre deti (Neporaziteľná Vilma, bližšie než najďalej, Stalo sa pozajtra), od roku 1984 pracoval v Schwarzes Theater Zürich, neskôr v Schwarzlicht Theater Augsburg ako režisér,

„V dvadsiatych rokoch sa obyvateľstvo mesta delilo na dve skupiny: na tých, čo hrali ochotnícke divadlo, a na tých, čo ho navštevovali. Tretej skupiny nebolo.“ Tento výrok Jána Kalinu o kultúrnych pomeroch Prešova v medzivojnovom období stojí ako motto nad motiváciou, ktorá nás viedla k preskúmaniu divadelného života Prešova v období po vzniku Československa až do naplnenia snáh o zriadenie a definitívne