Knižka sa venuje duchovnému svetu Indiánov z kmeňa Goahiro, ktorí žijú na pomedzí Kolumbie a Venezuely. Vraciasa k výskumu, ktorý prebiehal pod vedením známeho francúzskeho antropológa Clauda Lévi-Straussa.

Vianočné zvykoslovie je mimoriadne cennou súčasťou nášho duchovného dedičstva. Knižné dielo predstavuje historickú i súčasnú podoba tradičných ľudových zvyklostí na Podpoľaní (Hriňová, Detva, Detvianska Huta a bezprostredné okolie). Súhrnne spracúva dokumenty a poznatky získané vlastným výskumom autorky o vianočných zvyklostiach v kontexte celého zimného zvykoslovia a o ich premenách za posledné s

Kniha Jarmily Navrátilové přístupnou formou přibližuje vývoj odívání v nejstarších dobách. Zachycuje ranou fázi výroby oděvů, techniku jejich zpracování, postupné formování různých tvarů oděvu i měnící se způsob oblékání - od tepelně ochranného krytí těla přes jednoduché typy šitých oděvů až k často luxusní starověké módě.

Třetí soubor padesáti drobných esejů popularizátora vědy Františka Koukolíka plynule navazuje na předchozí knížky: Chlap kousl psa (2021) a Břevno v oku (2022) (obě v Nakladatelství Karolinum). Dodržuje již nastavenou věcnou i formální strukturu abecedníhouspořádání textů zpracovávajících aktuální poznatky a trendy soudobé vědy, tak jak je autor čerpá ze špičkových světových odborných publikací a časopisů

Všichni lidé všech dob si dávají jména, mají vymezenou rodinu a příbuzné, dávají si dary, zdobí svá těla, pečují o vlasy, počítají, užívají gest, zhotovují nástroje, dělí si mezi sebou práci, znají zákony, truchlí či nějak „tancují“. Roku 1945 pořídil kulturní antropolog George P. Murdock na základě nasbíraných dat klasický soupis tzv. kulturních univerzálií čili jevů, jež jsou společné všem lidským

Rituál nemůžeme opominout v úvahách o počátcích lidské kultury ani o jejím následném vývoji. Rituál je součástí toho, co znamená být člověkem.

Všechny příběhy zařazené do této antologie se týkají osudného roku 1947 a let bezprostředně následujících. Osvobozená Indie byla tehdy rozdělena na dva nové státy – Indii a Pákistán.

Monografie se zabývá problematikou konstrukce etnické identity a kolektivní paměti, jež je sledována na pozadí biografických vyprávění nejstarší (mezi)válečné generace českých Němců, kteří po nuceném vysídlení většiny německy hovořícího obyvatelstva z Československa po roce 1945 zůstávají z různých důvodů v zemi svého původu, v tomto případě konkrétně v oblasti Chomutovska. Hlavním záměrem je odkrýt

Práce se zabývá problematikou kulturní identity etnických skupin v moderní společnosti Mexika, zkoumá její povahu a podstatu a hledá možnosti jejího uchování. Ústřední otázkou práce je, jakým způsobem mohou indiánské skupiny rozvíjet svou kulturu v moderní mexické společnosti, atím si zachovat vlastní svébytnost a identitu.

Kolektivní monografie je věnována aktuální problematice revitalizace tradiční kultury a umění amerických indiánů. Zvláštní pozornost je zaměřena na pojetí nativní identity a otázce, jakým způsobem mohou původní obyvatelé Ameriky svobodně rozvíjet tradiční kulturu v moderní a stále více globalizované společnosti.

Crossing Between Tradition and Modernity presents thirteen essays written in honor of Milena Doleželová-Velingerová (1932–2012), a member of the Prague School of sinology and an important scholar of Chinese literature who was at the forefront in introducing literary theory, and theoretical rigor, into sinology. Doleželová-Velingerová was that rare scholar who wrote with equal knowledge and skill about

\"Esejistická\" kniha tohoto slavného antroploga analizuje na základě řečového rámce postmoderní současnost stejně tak jako dějiny minulého století, krásným a podivuhodným stylem odhaluje změny rečových paradigmat a jejich fatální následky na naše bytí, tedy zrod globalizace ekonomie, numerizace reality a všeobecné rozšíření informatiky znamenající nástup současnosti, tedy jeho slovy \"Velké trans

Nová publikácia Ireny Pišútovej Fajansa na Slovensku nadväzuje na jej úspešné dielo z edície Ľudové umenie na Slovensku, vydavateľstva Tatran z roku 1981. Novinka UĽUV-u v edícií Tradícia dnes prináša texty doplnené o nové informácie, ktoré autorka získala v priebehu svojho pôsobenia v odbore za posledných dvadsať rokov.

Výbor ze současných mexických urbánních (částečně však také rurálních) pověstí a fám zahrnuje téměř sto šedesát textů od různých respondentů ze všech koutů Mexika, mnohdy od sebe velmi vzdálených. Skupinu těch, kteří byli ochotni se podělit o to, co kde zaslechli, (FOAF) anebo svá vyprávění uváděli jako vlastní zážitky, tvoří jak muži, tak ženy nejrůznějšího věku, vzdělání a profesí i sociálního postavení

Kniha je věnována pozoruhodné kultuře a originálnímu umění afrického království Benin. Jsou v ní zachyceny historické proměny beninského království, místní mytologie, náboženství, architektura, umění a řemesla, politické a sociální uspořádání, obchodní kontakty i každodenní život domorodých obyvatel.

Nové vydání rozebrané knihy populární výtvarnice a etnografky Kamily Skopové (1944) Hody půsty masopusty volně navazuje na její předchozí publikace, zejména Rodinné stříbro, Velikonoční svátky o století zpátky a Vánoční svátky o století zpátky, či Rok na vsi. I zde svým charakteristickým způsobem přibližuje čtenáři dění okolo všech důležitých svátků, obyčejů, zvyklostí a slavností českého kalendářního

Kniha sa zaoberá predovšetkým piatimi veľkými náboženskými systémami Ázie:Hinduizmom, Buddhizmom, Taoizmom, Konfucionizmom a Šintoizmom. Približuje ich historické pozadie a vývoj, podáva výklad ich naúk a pod.

Klasická práca uznávaného francúzskeho znalca pravekej aj súčasnej \"primitívnej\" kultúry. Hoci s niektorými jeho názormi veda neskôr polemizovala, kniha si dodnes zachovala značnú aktuálnosť vďaka nesmierne bohatému materiálu ilustrujúcemu mentalitu \"primitínych\" národov, pričom autor čerpal aj zo správ cestovateľov, zápisov jezuitov pôsobiacich v Severnej Amerike v 18. stor. a pod.

Kniha Martina Soukupa reflektuje vývojové proměny sociální a kulturní antropologie a současně popisuje a interpretuje hlavní rysy melanéských kultur. Sleduje osudy významných antropologů, všímá si okolností, za nichž podnikli své terénní výzkumy, a tlumočí jejich interpretace nativních kultur.

Text publikace tvoří tři přednášky, které francouzský lingvista, filozof, etnolog a antropolog Claude Lévi-Strauss proslovil při své čtvrté návštěvě Japonska na jaře roku 1986 v Tokiu. Čtenáři se setkají s rekapitulací celé řady koncepcí, které Lévi-Strausse proslavily v souvislosti s jeho předchozími knihami: s rozdělením na \"studené\" a \"horké\" společnosti, se základními principy strukturální