Kniha zachycuje proměnu obyčejného člověka v léčitele a přibližuje praktiky sibiřských šamanů. Vyprávění o životě dědečka Ogeho od řeky Podkamenné Tunguzky je okénkem do světa přírodního národa, který jen těžce odolává současným vlivům globalizace.

Kniha usiluje o definici a vymezení oboru vizuální antropologie v rámci sociální a kulturní antropologie a zaměřuje se především na souvislosti filmu a audiovizuálních médií s vědní disciplínou. Vedle historie etnografického filmu a popisu historických užití audiovizuálních prostředků v antropologii se práce snaží vymezit základní metodologii této antropologické specializace a nastínit možnosti interdisciplinárního

Název publikace naznačuje, že jejím předmětem je analýza problému člověka v současném světě. Jedná se o reflexi současného stavu problému, který se dá zachytit výrokem „člověk se stal sám sobě problémem“. Mluvíme-li o současném stavu problému člověka,musíme si uvědomit, že je tento stav výsledkem.

Tato kniha bilancuje dokončený projekt Etymologického slovníku jazyka staroslověnského (1989–2022), zasazuje jej do kontextu staroslověnské a etymologické lexikografie a otevírá nové pohledy na výzkum původu a charakteru slovní zásoby staroslověnštiny a dalších slovanských jazyků.

Kniha vycházející z nejnovějších archeologických, historických a enologických výzkumů a poznatků ukazuje, že víno prostupuje dějinami lidstva, že jde o nadčasový biologický a kulturní fenomén, který vždy a všude vymezoval a podněcoval lidské chování a prožívání, podněcoval ducha a pomáhal člověku nahlédnout sebe sama s jiskrnou jasnozřivostí. Její interdisciplinární koncepce umožňuje prostřednictvím

Na rozdíl od jiných antropologických studií zaměřujících se převážně na východoslovenské osady zvolil Jan Ort jako cíl svého terénního výzkumu obec s reputací „bezproblémového soužití“ mezi jazykově i etnicky heterogenními obyvateli. Kniha nabízí etnografickou kritiku této idylické představy a ukazuje, jak současný stav souvisí s historickou transformací, naturalizací symbolických a materiálních nerovností,

Cílem knihy je objasnit dosud neznámá nebo nedostatečně osvětlená fakta z každodenního života příslušníků lengyelské kultury, neolitických zemědělců, kteří přišli z Balkánu, přes Moravu se rozšířili až na území dnešního Rakouska a Polska a nahradili původní rané zemědělské populace střední Evropy – kultury s lineární (LnK) a vypíchanou keramikou (StK). Od raně neolitických kultur se odlišovali zejména

Kniha Prehistorie rodu Homo se pokouší odpovědět na nadčasovou otázku spjatou s existencí lidského rodu: “kdo jsme, odkud jsme a kam jdeme”. Hlavními hrdiny této encyklopedicky koncipované vědecké monografie jsou předci člověka a fenomén kultury. Prostřednictvím kultury se příslušníci lidského rodu dokázali nejen vyčlenit ze světa přírody, ale také vytvořit “druhou lidskou přírodu”, jež ovlivňuje osudy

Publikácia sa zaoberá na Slovensku používanými tradičnými postupmi získavania a úpravy ľanu, konopy,vlny, bavlny a hodvábu ako textilných surovín a ručnými spôsobmi ich spracovania na plsť, nite a šnúry. Podoby textilnej produkcie v domáckej, remeselnej a manufaktúrnej výrobe sleduje na pozadí kultúrno-historického vývoja Slovenska.

Obrazová, česko-anglicky psaná publikace vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy v Národopisném muzeu Národního muzea. Na základě bohatého fotografického materiálu provádí čtenáře tématy jako jsou lidové pověry a osvícenský boj proti nim, představy a rituály spjaté se zlomovými okamžiky života, české sektářství i odpadlictví, spiritismus, křesťanské pouti, nejrůznější magické rituály, ale i židovství

Kniha Neslovanské elementy v kulturách a jazycích Slovanů navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 18 textů tohoto svazku je rozděleno do tří oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Autoři z řad účastníků již dvanáctého ročníku Konference mladých slavistů ze 7 zemí (Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rusko, Slovensko)

Monografie Dohled a okraj: rozhodovací procesy je třetí ucelenou zprávou z terénního výzkumu, který Pražská skupina školní etnografie provádí od roku 2008. Navazuje na publikace Funkce kulturních modelů ve vzdělávání a Pomoc a pořádek: kulturní modely v pomáhajících profesích.

Crossing Between Tradition and Modernity presents thirteen essays written in honor of Milena Doleželová-Velingerová (1932–2012), a member of the Prague School of sinology and an important scholar of Chinese literature who was at the forefront in introducing literary theory, and theoretical rigor, into sinology. Doleželová-Velingerová was that rare scholar who wrote with equal knowledge and skill about

Hispánská populace, tvořená z větší části lidmi mexického původu, by měla podle kvalifikovaných odhadů představovat v polovině 21. století demograficky největší skupinu obyvatel Spojených států amerických. Už dnes je její vliv na politické, kulturní a společenské dění v zemi nepřehlédnutelný.

V oblasti sociální antropologie je etnicita hlavním tématem už od konce šedesátých let a rovněž dnes zůstává centrálním předmětem výzkumů. Přestože tato kniha vychází zejména z příspěvků antropologie ke studiu etnicity a spřízněných fenoménů, její záběr přesahuje hranice akademické antropologie.

Filozofia multikulturalizmu je postoj a videnie sveta, kdeje prítomná snaha človeka vnímať vzťahové mechanizmy medzi jednotlivými kultúrami na dobré. Táto filozofia však prináša mnoho prúdov sub-teórií, ktoré nie vždy daná spoločnosť prijíma.

Jedna z nejvýznamnějších prací známého rumunského badatele, pojednává o základních pojmech historie náboženství. Autor se v této knize zabývá povahou posvátna, různými typy božstev, stěžejními náboženskými symboly a jevy, posvátným prostorem i časem a morfologií a funkcí mýtů.

Předmětem publikace je zrození lidské kreativity v kontextu evoluce lidstva. Zvláštní pozornost je věnována vývoji, popisu a interpretaci pravěkého umění.

Nádherná kniha, ktorá sa venuje africkým kmeňom Fulbu, sídliacim okolo čadského jazera. Obsahuje fotografie z pôvodného antropologického výskumu a CD s pôvodnou domorodou hudbou.

Príbeh domorodého kmeňa v južnej Indii - etnika, ktorého predkovia sídlili v tejto oblasti ešte pred Indoeurópanmi a Drávidmi, štúdium jeho jazyka a mýtov, jeho vzťahy so záhadným kmeňom Tódov a pod.