Obsahom brožúry je popis metódy pestovania obilia francúza Marca Bonfilsa nazývanej aj „Metóda Fukuoka-Bonfils“. Jeho metóda predstavuje vysoko úrodný pestovateľský systém, ktorý nielenže zabezpečí dobrú úrodu kvalitného obilia, ale zároveň posilňuje a zvyšuje zdravie, kvalitu a úrodnosť pôdy. Marc Bonfils sa rozhodol zmeniť deštrukčné metódy nášho prechemizovaného poľnohospodárstva a vyvinul spôsob

Hodně se mluví o katastrofálním stavu naší planety a hrozbách spojených se změnou klimatu. Mnohem méně pak o tom, jak to můžeme vyřešit.

„Tato kniha je o lidech, kteří se snaží vyřešit problémy způsobené lidmi, kteří se snaží řešit problémy,“ komentuje soubor svých reportáží autorka. Zatímco v předchozí knize Šesté vymírání, za kterou získala Pulitzerovu cenu, názorně dokládá, jak je působením člověka svět přírody proměňován v samotné své podstatě, v novince Pod bílou oblohou se rozhodla zachytit posun v myšlení některých klimatologů:

Je neskoro? Pre niektoré druhy rastlín a živočíchov už áno.

Žijeme v trileri. Ešte nikdy sme neboli vystavení toľkým potenciálnym rizikám ako dnes.

Príručka pre tých, čo sa nechcú len prizerať. Stojíme na prahu zmeny a uprostred najzávažnejšej krízy, akú ľudstvo zažilo.

Počet obyvateľov Zeme dosiahne o tridsať rokov desať miliárd. Dokáže naša planéta uživiť toľkých ľudí?

Keď pred trinástimi rokmi Mark Lynas napísal prvú knihu na tému, čo nás čaká pri globálnom oteplení od jedného po šesť stupňov, netušil, že mnohé predpovede, ktoré sa mali odohrať do polovice nášho storočia, sa naplnia v priebehu dekády. Aj preto namiesto aktualizovanej verzie napísal úplne novú knihu, ktorá dokazuje, že pri súčasnom stave klímy je poctivým postojom byť alarmistom.

Kniha je súborom textov, ktoré sochár, ochranár, aktivista (ale aj vášnivý bicyklista) Marián „Marko“ Huba písal v deväťdesiatych rokoch pre rôzne dobové periodiká, alebo ich formuloval v podobe prednášok, diskusných príspevkov, rozhovorov či otvorených listov. Sú vzácnym svedectvom, že spoločenské a ekologické problémy, ktoré dnes tak intenzívne vnímame, boli pomenované už pred tridsiatimi rokmi.

Jedlá soda – ačkoliv tento nenápadný bílý prášek koupíte téměř v každém supermarketu, jeho podivuhodné schopnosti zná jen málokdo. Naši prarodiče sodu ještě běžně používali, později však upadl tento „zázračný prostředek“ do zapomnění, protože jej stále více vytlačovaly nejrůznější výrobky v lákavých obalech.

V knihe Domácnosť bez odpadu hovorí Bea Johnsonová o tom, ako sa naučila tvoriť menej odpadu a zjednodušila si život. Spolu s manželom Scottom a ich dvomi synmi dnes produkujú iba jeden kubický decimeter odpadu za rok a výrazne sa zlepšila celková kvalita ich života: trávia spolu viac času, ročné výdavky skresali o neuveriteľných 40 percent a sú oveľa zdravší.

Otcovia a matky nepíšu svojim deťom listy so zámerom zverejniť ich v knihe. Rovnako to bolo aj s listami Nanukovi: dlho mi vôbec nenapadla myšlienka vydať ich pohromade.

Místo stromů v našem životě je nezastupitelné. Často na jejich přítomnosti téměř zapomeneme, a přitom ovlivňují kvalitu našeho každodenního žití více, než by se mohlo zdát.

Jaké jsou dopady populačního růstu? Může naše planeta uspokojit požadavky očekávaného počtu deseti miliard světové populace v polovině tohoto století?

Na Zemi dochází k trvalému vzájemnému ovlivňování živých organismů i neživých struktur, vytváří se tak dynamická rovnováha, která umožňuje postupný vývoj a změny. S nárůstem počtu lidí a rozvojem jejich schopností došlo k situaci, kdy člověk může radikálně měnit a ničit nejen lokální ekosystémy, ale doslova všechny zásadní podmínky pro současné formy života na Zemi, čímž ohrožuje svou vlastní trvalou

Biolog Marc Bekoff v knize objasňuje, proč si zvířata zaslouží naši lásku a úctu. Je odborníkem, který zvířata doopravdy miluje, protože si uvědomuje, že s námi sdílejí všechny emoce, včetně citu lásky, úzkosti, radosti, obavy i slitování.

Autor přichází s novým konceptem evoluční ontologie, jejíž procesuální pojetí bytí umožňuje pochopit to, co se dnes se světem děje. Na pozadí pomalé přirozené evoluce života ukazuje rychlou, přírodu poškozující evoluci kultury.

Studie na téma vztahu člověka a prostředí, které obydluje, vychází z poznatků kulturologie a kulturní a sociální ekologie, ale směřuje spíše do oblasti environmentální filozofie a etiky. Je rozdělena do tří celků: první shrnuje a hodnotí dosavadní vývoj v oboru ekologické etiky (antropocentrické versus neantropocentrické koncepce) a ústí ve formulaci postoje nazvaného pokorný antropocentrismus, druhý

Tato kniha prináša ohromné veľkoformátové družicové snímky našej planéty, na nich veľmi dobre vidno čiastočné premeny nášho životného prostredia spôsobené ľudskou činnosťou.