Ústav pamäti národa (ÚPN) vydal pri príležitosti 40. výročia okupácie Československa vojskami piatich krajín Varšavskej zmluvy obrazovú monografiu August ´68. Okupácia a občiansky odpor na Slovensku v obrazových dokumentoch Archívu ústavu pamäti národa zameranú na prezentáciu doposiaľ neznámych autentických ikonografických dokumentov z fondu Archívu ÚPN, ktoré zachytávajú okamihy invázie. Jedným z

Publikace předkládá kritické vydání staročeského textu Korunovačního řádu Karla IV. přihlížející ke všem známým rukopisům. Knihu otevírá pět odborných statí, které zasazují památku do historického kontextu, přinášejí informace o dochovaných rukopisech, přibližují jejich výzdobu a analyzují jazyk staročeského díla jakož i jeho vztah k latinské předloze.

Periodická tlac patrí popri archívnych pramenoch, publikovaných edíciách dokumentov, pamätiach, spomienkach a rozlicných správach dejinných aktérov k všeobecne uznávaným zdrojom relevantných informácií o minulosti. Jej význam spocíva okrem iného v tom, že je svojou povahou dobovým dokumentom v priamom zmysle slova, výpovedou ci svedectvom pochádzajúcim bezprostredne z obdobia opisovaných udalostí.

Kniha se zaměřuje na zajímavé osoby a události našich dějin. Začíná obdobím lovců mamutů, přes Kelty, praotce Čecha, Velkou Moravu až do 19. století. Popisuje hlavní osoby stěžejních období naší země a jejich osudy. Historie – to je velká kniha příběhů, které prožívali skuteční lidé. A mnohdy příběhů tak zajímavých, že fantazie romanopisce by na jejich vymyšlení nestačila. Historie není dána jednou

Nechte se vést od Frývaldova k Jeseníku, navštivte rejvízskou Noskárnu, jesenický Pentagon či lipovskou Macurovu zatáčku... Kniha se zabývá zeměpisnými jmény (místními, pomístními, uličními názvy) v pohraničí a jejich vývojem od nejstarších dob až do současnosti, a to na materiálu z okresu Jeseník (Slezsko, Olomoucký kraj). Pro tuto oblast – stejně jako pro jiné okresy v někdejších Sudetech – platí,

Prvý diel knihy Svedectvá doby I. sa snaží zaplniť medzeru, o ktorej sa archívy ŠtB nezmieňujú alebo len veľmi stroho. Rozsiahlu aktivitu tajnej cirkvi počas obdobia 1969 – 1989 nemala ŠtB schopnosť ani možnosti obsiahnuť v celej šírke.

Šumava byla pro fotografy časů monarchie neobyčejně přitažlivým místem. Naplňovala romantické představy o divokém a pustém pralese s jeho staletými stromy, stržemi, slatěmi a malebnými jezery.

Spomienky na štadión, ktorý bol mekkou nielen bratislavského, ale i československého a neskôr slovenského futbalu. Hrali tu najlepšie svetové mužstvá a známe futbalové hviezdy.

Druhé, upravené a rozšírené vydanie, kde v jednotlivých kapitolách autori rozoberajú a hodnotia pramene Štúrových sociálno-politických názorov, základné otázky jeho národnej filozofie a jej aplikácie na slovenské podmienky. Ďalej sa venujú miestu štátu v programovom koncepte Ľudovíta Štúra, miestu a významu práva v myslení Ľudovíta Štúra.

Na podzim roku 1977, po dramatických událostech „roku Charty“, sepsal Václav Havel reportáž líčící první hodiny Prohlášení Charty 77, následné vyšetřování, čtyřměsíční vyšetřovací vazbu, kterou na něj uvalil komunistický režim, propuštění a posléze mučivé sebezpytování. Jak Havel uvádí v Dálkovém výslechu, asi stostránkovou reportáž někam ukryl a „už dávno nevím, kde je.

Kniha slovenského historika Ivana Kamenca popisuje deštrukciu židovskej komunity na Slovensku počas holokaustu. Zaoberá sa vznikom a vývinom protižidovských rasových zákonov v období rokov 1939 až 1945, getoizáciou a deportáciami.

Kniha představuje pohled na společenství raných zemědělských populací v období první poloviny 5. tisíciletí př. n. l. Jedná se o případovou studii zaměřenou na prostorový rámec východních Čech, který v tomto období představuje periferii někdejšího západního pravěkého kulturního okruhu. Výlučnost oblasti vysvítá především při širším středoevropském pohledu, a to zejména v otázkách dálkové distribuce

Působení rodu Lichtenštejnů v Československu se neobešlo bez řady dramatických zvratů. Již krátce po první světové válce vyjádřila nová státní moc zájem na provedení pozemkové reformy na šlechtických velkostatcích.

Publikace vychází jako další svazek knižnice Korespondence T. G. Masaryka. Zpřístupňuje vzájemnou korespondenci T. G. Masaryka a J. S. Machara z let 1893–1895, tedy od navázání spolupráce s časopisem Naše doba, kterou inicioval T. G. Masaryk, až po vzrušenou debatu vyvolanou publikováním prohlášení Česká moderna.

V roce 2016 Univerzita Karlova oslavila sedm set let od narození svého zakladatele, římského císaře a českého krále Karla IV. Při této příležitosti proběhla na univerzitní půdě i jinde řada akcí a slavnostních událostí, které chce tato publikace připomenout a zachovat – slovem i obrazem – pro další generace studentů a učitelů naší alma mater.

Ve dnech 5.-10. května 1945 prožívali obyvatelé České Skalice chvíle plné napětí, nadějí, ale i obav z posledních válečných událostí. Městem procházely proudy německých uprchlíků ze Slezska a německých branných sil prchajících před Rudou armádou.

Jméno Leonid Brežněv zná v České republice skoro každý, včetně těch, kteří se narodili nebo vyrůstali po listopadu 1989. Muž, spojený s likvidací reformního procesu v Československu v roce 1968, ovlivnil životy Čechů a Slováků tak jako málokterý jiný zahraniční politik.

Kniha je cenným příspěvkem k hlubšímu poznání sociálních, kulturních a intelektuálních dějin Hradce Králové. Důraz na téma osobních vzpomínek a memoárů zároveň odpovídá na podněty v současnosti intenzivně rozvíjeného oboru studia paměti, zejména jejího sociálně-kulturního významu pro vytváření osobních a kolektivních identit.Práce nabízí pozoruhodnou aplikaci rodové (genderové) perspektivy na analýzu

Tento svazek z edice Zmizelé Čechy, Morava a Slezsko přináší zajímavou studii o architektonických proměnách města Pelhřimova. Autorka velmi detailně popisuje osudy jednotlivých staveb a postupně tak skládá obraz urbanistického vývoje celého Pelhřimova, města s bohatou historií.

Predmetom tejto úvahy nie je odboj ako taký, o ktorom, ako je známe, boli formulované najrozličnejšie a veľmi protirečivé interpretácie. Ide skôr o ozrejmenie tejto otázky: Je možné, že by slovenský národ, ktorý vstúpil do rodiny európskych národov na kresťanskom základe, razom adoptoval alebo aspoň nevšímavo trpel ideológiu Hitlerovho nacizmu? Ak áno, treba dôkladne analyzovať príčiny a konkrétne