Kniha Cesty komunistickou diktaturou představuje výbor z autorových studií a esejí, které byly publikovány v posledních pětadvaceti letech v českých vědeckých i kulturně-politických časopisech a ve kterých se autor zabýval společností a komunistickým režimem v rovině sociální, ideologické a intelektuální. První část knihy přináší statě týkající se únorového převratu roku 1948, poúnorového vývoje a

Šesťdesiate roky sú opradené mýtom slobody, voľnej lásky a nádejí na lepšiu budúcnosť. Aké však boli v skutočnosti u nás vo vtedajšom východnom bloku a v najväčších krajinách Západu? Pútavo napísaná kniha s prevahou stoviek charakteristických dobových fotografií odkrýva a porovnáva najzaujímavejšie dianie v oblasti politiky, kultúry, ale i v bežnom živote občana vtedajšieho Československa, Sovietskeho

Memoáry se zabývají zajímavou, dosudvšak značně opomíjenou kapitolou z dějin českého vystěhovalectví na Ukrajinu a do Ruska. Autor (narozen 1926), rodák z osady Česká Alexandrovka poblíž Oděsy, popisuje nelehké putování českých exulantů-evangelíků od pobělohorské doby, hlavní pozornost věnuje historii své rodné obce, založené na přelomu 19. a 20. století.

Do knihy Šlechta v českých zemích se vešlo pouze omezené množství osobností nebo byla zmíněna pouze část jejich života. A tak vznikl tento druhý díl, ve kterém dostali prostor i jiní aristokraté.

Slovanská knihovna v Praze byla založena roku 1924 ministerstvem zahraničních věcí. Měla vytvářet informační zázemí pro souběžně vznikající Slovanský ústav a současně shromažďovat a zpřístupňovat dokumenty pro podporu činnosti mnohonárodnostní uprchlické vlny z bývalého Ruského impéria, jejíž významná část nalezla útočiště v tehdejším Československu.

Kniha představuje výsledky široce koncipovaného vědeckého výzkumu, který byl v souvislosti s výročím začátku 1. světové války realizován nejen ve střední Evropě, ale i v Gruzii, Skandinávii nebo pobaltských zemích. Ukazuje proměny nacionalistické rétoriky v politických a estetických diskurzech v souvislostech se změnou mapy Evropy v roce 1918 a vznikem nových států.

Najkritickejšie dielo k interpretáciám vývinu národnostných pomerov spišských sídiel v súvislosti s ich názvami od vydania legendárneho príspevku profesora Vladimíra Šmilauera s názvom Osídlení a národnosti Spiše, ktorý bol publikovaný v roku 1935 v časopise Bratislava.

Druhá republika trvala velmi krátce, od podzimu 1938 do jara 1939. Přesto se na těchto z historického pohledu několika málo dnech dá velmi dobře pozorovat rozpad státu, svíraného v podstatě ze všech stran nepřáteli.

Studie, eseje, metodické materiály a prameny k událostem dramatického roku 1945. Nová metodická ediční řada Moderních dějin – v českém prostředí nový a moderní pomocník pro studenty, učitele a širokou veřejnost! Publikace „Pětačtyřicátý“ otevírá téma v českém prostředí dlouhou dobu tabuizované, v posledních letech ovšem stále intenzivněji diskutované.

Rok 1961 je v první řadě rokem velkých příběhů. Je to rok, kdy člověk poprvé vzlétl do vesmíru, ale také rok, kdy Berlín, Evropu i celý svět rozdělila zeď.

Listopad 1989 symbolizuje zásadní předěl mezi pozdním totalitním režimem a demokracií. Od převratu se odvíjela svoboda, která změnila životy všech obyvatel českých zemí, pro každého jednotlivce však znamenala něco jiného, každý se s ní vyrovnával po svém.

„Za všetkým hľadaj ženu!“ Tak znie známy citát francúzskeho spisovateľa Alexandra Dumasa, ktorý zvečnil v polovici 19. storočia v románe Parížski mohykáni. Tak ako kedysi Dumas, tak dnes historici a historičky pátrajú po ženách, ktoré ovplyvnili spoločnosť i dejiny.

Hostince jsou společenský fenomén. Svůj oblíbený hostinský podnik má snad každý, ať už je to restaurace, kavárna, vinárna nebo pizzerie, klub apod.

Neuvěřitelný životní příběh maďarského primase, vězně tří režimů. Jeho životopisec se soustřeďuje zejména na události po druhé světové válce, kdy se Mindszenty stal arcibiskupem v Ostřihomi.

Kniha přináší zevrubný životopis historika, turnovského rodáka Josefa Vítězslav Šimáka (1870–1941) a tematický rozbor jeho díla, sepsaný na základě důkladného studia archivních pramenů a literatury. Podstatné místo je v něm věnováno otázkám institucionalizace historické vlastivědy v českýchzemích a fenoménu kulturního regionalismu, metodologii a institucionálním základnám rozvoje historické vědy (univerzita,

Působení rodu Lichtenštejnů v Československu se neobešlo bez řady dramatických zvratů. Již krátce po první světové válce vyjádřila nová státní moc zájem na provedení pozemkové reformy na šlechtických velkostatcích.

Autor objasňuje pojem \"wervolf\" pocházející z německé mytologie, podle něhož se nazývala také podvratná německá organizace (Wehrwolf), která vznikla v českém severním pohraničí koncem druhé světové války. Čtenář se dozví o průběhu konkrétních sabotážních akcí této organizace, které byly namířené nejen proti Čechům, ale také proti odlišně smýšlejícím Němcům.

Země zaslíbená představuje celou obsáhlou sbírku mystifikací, zaměřenou na historii Čechů a jejich státnosti, počínaje příchodem kmene Čechů do kotliny zvané Bohemie a konče žhavou současností. Jde o známá i nikdy neuvažovaná kdyby…, týkající se vraždy knížete Boleslava, bitvy u Lipan, krále Jiřího z Poděbrad, bitvy na Bílé Hoře, dobytí Vídně Turky, císařů Maxmiliána a Františka Josefa I. Vše bohatě

Sovětská okupace Československa trvala dlouhých 21 let. Dosud přitom nikdo přesně nespočítal, kolik našich spoluobčanů bylo během této okupace zabito, zraněno nebo znásilněno okupačními silami a kolik občanů bylo zabito, zraněno nebo jinak postiženo domácími kolaboranty.

Bratislava v medzivojnových rokoch mala povesť tolerantného mesta. Veď kto by v rozhádanej republike neobdivoval viechy, kde Nemci s Čechmi a Slováci s Maďarmi popíjali svoje vínko v dobrej zhode. Alebo korzo, ktoré bolo spoločné. V uliciach zneli všetky jazyky mesta, plynul tu každodenný život, slávilo sa i oddychovalo. Nedele venovali Prešporáci i noví Bratislavčania prechádzkam, aj v širokom okolí.