Zakládající schůze Divadla Járy Cimrmana se konala 29, října 1966 v kanceláři Armádní redakce Československého rozhlasu. Jiří Šebánek (1930-2007) na ni pozval Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka.

Celý čas sa snažím sebe samému protirečiť. To neznamená, že mažem stopy, ale chcem získavať nové skúsenosti.

Autorský kolektiv: Jana Soprová, Michal Zahálka, Karel Král, Jan Vedral, Walter Nagy, Vít Pokorný, Petra Hanušková, Klára Fleyberková, Petra Lásková, Eva Kyselová, Zuzana Augustová, Daniela Jobertová (ed.), Jan Jiřík, Eva Daníčková, Marcela Magdová, Vladimír Fekar, Martina Schlegelová, Marie Špalová, Jana Špalová, Tomáš Kobr. Fenomén scénického čtení, jemuž je věnována monografie s výmluvným názvem

Zborník vznikol ako výstup z rovnomenného kolokvia, ktoré sa udialo v júni 2022 a je súčasťou výskumného projektu Antropo(s)céna. Okrem teatrologického bádania tento výskum reflektuje v samostatnej časti aj materiálnu podstatu divadla, ktorú dnes rámcujú pojmy ako uhlíková stopa, environmentálna udržateľnosť, cirkulárna ekonomika.

Divadelný ústav vydal knihu o slovenských divadlách počas pandémie vírusu covid-19. Hrali sme bez divákov v hľadisku – a slovenské divadlo počas pandémie covidu-19 žilo aj napriek lockdownu a herci boli dobrovoľníkmi pri testovaní či zachraňovaní kovidových pacientov.

Anne Ubersfeld patrila k zakladajúcim osobnostiam modernej francúzskej teatrológie. Podieľala sa na vybudovaní prvej špecializovanej katedry Études théâltrales, situovanej na Université Sorbonne Nouvelle – Paris 3. Etablovala priekopnícku teoretickú disciplínu, vyznávajúcu komplexnosť pohľadu na predmet výskumu a interdisciplinaritu.

Correspondenz Stiepanek je název konvolutu zhruba stovky dopisů a dokumentů, který leží ve sbírce Národního muzea – Českého muzea hudby. Obsahuje písemnosti, jež prošly rukama Jana Nepomuka Štěpánka (v letech 1824–34 jednoho ze tří spoluředitelů Stavovského divadla) nebo divadelní kanceláří, v níž působili jeho partneři Ferdinand Polawsky a Joseph Kainz.

Cestou těla ke svobodě ducha – i tak by mohl znít knižní podtitul. Jedinečným průvodcem na této cestě je světoznámý japonský tanečník, rebel a duchovní mistr Min Tanaka.

Jak se vyrovnávají s tvorbou Bertolta Brechta nejen naši nejbližší sousedé, ale i francouzská či britská a americká divadelní kultura? Druhý svazek dvoudílné monografie Problém Brecht s podtitulem Jinde tvoří studie zabývající se konkrétními inscenacemi her Bertolta Brechta na Slovensku, kde – jak se zdá – přijímají jeho dílo mnohem spontánněji než u nás; střetnutí francouzské či angloamerické kultury

Kniha sestává ze třinácti studií o vybraných osobnostech Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. Zahrnuje pedagogy herecké výchovy (Vlasta Fialová, Zdeňka Grafová, Josef Karlík, Rudolf Krátký, Ladislav Lakomý, Jarmila Lázničková, Lola Skrbková a Marie Waltrová), dramatické výchovy (Alexej Pernica, Dana Svozilová), pohybové výchovy (Marie Mrázková, Jiřina Ryšánková) a uměleckého přednesu

Slovem „legenda“ je dnes označován kdekdo, ale osobnost Jiřího Suchého vrací tomuto označení původní význam. Tento knižní rozhovor je bilanční - vznikl k jeho pětaosmdesátinám.

Touto knihou sprítomňujeme umelecký život a dielo Ferdinanda Hoffmanna - \"zázračného dieťaťa\" slovenského divadla, nášho prvého moderného režiséra. Na mape našich kultúrnych dejín zapĺňame jedno z mnohých bielych miest.

Kniha predstavuje súhrn aktuálnych informácií, s ktorými sa v súčasnej dobe pristupuje k pohybu v performatívnom umení. Autorka v nej nadväzuje na 1. diel a pokračuje v podrobnej analýze vysokoodbornej problematiky.

Portrét významného divadelníka, ktorý spolu s P. Léblom a J. A. Pitínským najvýraznejšie profilovali ponovembrový divadelný vývoj v Čechách.

Royal Court bylo založeno na podporu původní dramatické tvorby a ta je také dodnes jeho uměleckým programem. Stejně jako sledování milníků, jež byly pro Royal Court zásadní (uvedení Osbornovy hry Ohlédni se v hněvu či Sežehnuto-Blasted Sarah Kaneové), zajímá Jana Hančila pohled na vývoj divadla z hlediska zápasu jednotlivých vůdčích osobností o jeho tvář.

Jiří Reidinger píše především svoji autobiografii, kombinuje Bilba z jeviště s jeho představitelem,a tak vzniká nová postava - vypravěč této knihy. Najdeme tu postavy jeho uměleckého i soukromého světa, které známe i ze skutečnosti.

Bohato ilustrovaná kniha s množstvom fotografií predstavuje vznik a podobu \'plávajúceho predstavenia\' Divadla bratov Formanovcov a Cabaretu Théatre Dromesko Belasé Plachty.

Kniha rozhovorov so slovenskými dramatickými umelcami o tvorbe, živote, osude a mnohom ďalšom, ktoré autorka pomocou internetu urobila v priebehu rokocv 2000-2007.

Osemnásty zväzok súborného diela českého divadelného mága s podtitulom - Televize.

„V dvadsiatych rokoch sa obyvateľstvo mesta delilo na dve skupiny: na tých, čo hrali ochotnícke divadlo, a na tých, čo ho navštevovali. Tretej skupiny nebolo.“ Tento výrok Jána Kalinu o kultúrnych pomeroch Prešova v medzivojnovom období stojí ako motto nad motiváciou, ktorá nás viedla k preskúmaniu divadelného života Prešova v období po vzniku Československa až do naplnenia snáh o zriadenie a definitívne