Monografia o Albertovi Marenčinovi, mnohostrannej osobnosti slovenského umenia - dramaturgovi, spisovateľovi, výtvarníkovi a prekladateľovi.

Až do 19. století byl čas obvykle vnímán jako kontinuální proud, živel, jehož plynutí prakticky nedokážeme ovlivnit. Nástup kapitalistické modernity spojený s jeho racionalizací a vynález fotografie, která jej dokázala zastavit, však radikálně proměnily způsob, jakým se k času vztahujeme.

V nové knize, kterou Martina Formanová navazuje na předchozí autobiografické prózy Skladatelka voňavého prádla a Snědla dětem sladkosti, se setkáváme se zralou ženou reflektující vlastní život po smrti manžela Miloše Formana. S pomocí deníku zpracovává svůj smutek a prázdnotu ze ztráty člověka, po jehož boku strávila dvacet tři let a s nímž vychovala dva syny.

Více než dvě desetiletí připravuje Olga Jeřábková pro Český rozhlas pořady, v nichž se pozvaní hosté ohlížejí za svým dosavadním životem. K mikrofonu zve ty, kteří svým vyprávěním nejen zaujmou, ale především překračují osobností rámec své profese, a jejich životní zkušenosti a pohled na svět si zaslouží být zaznamenány.

Knižní vydání scénáře (přepisu filmových dialogů) s úvodem Petra Fischera provázejí fotografie z filmu i z natáčení, rozhovor s Jiřím Havelkou, jeho mimořádná úvaha o divadle Sametová simulace, přehled jeho dosavadní práce a výběr z diváckých ohlasů na film. První film režiséra Jiřího Havelky Vlastníci je nejpovedenější současnou satirou české kinematografie za poslední roky.

Poněkud neobvyklý název knihy odkazuje jednak k negativním sebedefinicím, které jsou pro Ivana Vyskočila charakteristické (Nedivadlo, Nehraje se), ale zároveň napovídá, že se tu o Vyskočilových fabulích – ať už mají podobu povídek, nebo divadelních scénářů – uvažuje a píše v souvislostech s příběhy jiných vypravěčů. Spisovatel je v tomto pojetí spíše zapisovatelem neodbytného nápadu, který chce své,

Dva zcela odlišné osudy, propojené podobnou osobní tragédi. Kniha dvou osobností, popisujících svůj boj s náhlou nemocí, která je upoutala na lůžko.

Co vlastně lze z dochovaných programů, scénografických návrhů, kritik a komentářů zjistit? Je možné zrekonstruovat podobu režie a jejího nositele?

Větší, hlasitější a lepší. To je klasická trojčlenka hollywoodských trháků.

V roku 2018 bola Pavlovi Brankovi, nestorovi slovenskej filmovej kritiky, udelená Cena Petra Mihálika za celoživotný prínos v oblasti kritickej reflexie filmového umenia. V rámci prehliadky aktuálnej domácej filmovej tvorby Týždeň slovenského filmu sa zároveň konal aj seminár venovaný jeho osobnosti, životu i dielu.

Kniha usiluje o dialog mezi současným afektivním obratem v humanitních vědách a zkoumáním filmové formy. Východisko tvoří model dvousměrného pohybu mezi melodramatickým excesem a afektovou teorií.

John Huston, Billy Wilder, Joseph Mankiewicz, Roman Polanski, Miloš Forman a Wim Wenders v rozhovorech. Pas do Hollywoodu přináší obraz šestice režisérů, kteří stoprocentně komerčně uspěli a zároveň se stali ikonami filmového umění.

Vysoká škola múzických umení vydala kolektívnu monografiu Nový slovenský film. Produkčné, estetické, distribučné a kritické východiská (zostavili Katarína Mišíková a Mária Ferenčuhová). Publikácia systematicky analyzuje vývoj slovenskej kinematografie posledných rokov v oblasti hraného, dokumentárneho, animovaného a študentského filmu, ako aj filmovej distribúcie a kritickej reflexie.

Kniha Jiří Brdečka představuje slovem a obrazem život a mnohostranné dílo jednoho z nejvýraznějších tvůrců českého filmu 20. století Jiřího Brdečky (1917–1982). Po obsáhlém úvodním autorově životopisu, doprovozeném množstvím unikátních fotografií a dokumentů, se čtenáři mohou v jednotlivých tematických kapitolách seznámit s Brdečkovým dětstvím a mládím, jeho kresleným humorem, poválečnými filmovými

Klíčová kniha teorie dokumentárního filmu. Je sestavena na základě odpovědí na osm otázek, například – jak se dokumentární filmy liší od ostatních druhů filmu a jaké žánry dokumentu známe.

Sborník esejů komentujících roli dokumentárního filmu jako nástroje odboje a překračování cenzurních mezí v zemích bývalého ´Sovětského bloku´.

Výjimečná kniha představuje filmového režiséra Otakara Vávru (*28. února 1911) z několika pohledů. V úvodu o něm píše držitel Oscara Jiří Menzel jako o svém učiteli - připomíná Vávrovu režisérskou dráhu a dobu, s níž se musel vyrovnávat.

Monografia o slovenskom režisérovi, scenáristovi a hercovi, ktorý sa najprv preslávil svojou úlohou Jánošíka v českom filme režiséra Martina Friča. Neskôr natočil svoj režijný debut Vlčie diery.

Filmová ročenka 2003 obsahuje kalendár filmových udalostí 2003, slovenskú filmovú tvorbu a videotvorbu 2003, informácie o filmovej a televíznej fakulte VŠMU, o filmovej distribúcii v roku 2003, bibliografický súpis, adresár...