Naša knižná práca sa primárne zaoberá historicko-politickými súvislosťami jazykovej politiky v Slovenskej republike. Je celkom prirodzené, že načiera do histórie politických zápasov slovenskej národotvornej elity o jazykovú, kultúrnu a politickú modernizáciu slovenského národa, ktorá vyvrcholila v roku 1993 vznikom samostatnej Slovenskej republiky.

O našich jedenácti prezidentech byla napsána řada životopisů. Ale prozatím se žádný z autorů nezamýšlel nad základní otázkou: jak odpovědně si počínali při výkonu svých funkcí právě v okamžicích, kdy rozhodnutí o dalším osudu republiky bylo výlučně nebo téměř výlučně v jejich rukou. U každého z nich nastaly takové chvíle a nebyly to jen roky 1938, 1948 či 1968. Autor nabízí i možné různé varianty pro

Ako naznačuje už názov, táto kniha je rozpravou o Marxovi, resp. o neomarxime, no zďaleka nielen o ňom. Názov monografie \"Späť k Marxovi?\" je skôr provokatívna otázka k dnešnej slovenskej spoločnosti vrátane vedeckej a filozofickej komunity.

Tim Marshall új könyvében tíz olyan térséget térképez fel, amelyek ma, a nagyhatalmi versengés új korában befolyással lesznek a nemzetközi politikára. Ezek Ausztrália, Irán, Szaúd-Arábia, az Egyesült Királyság, Görögország, Törökország, a Száhel-övezet, Etiópia, Spanyolország és a világűr. Kiderül, hogy a Száhelben fennálló gondokból miért következik, hogy Európának belátható időn belül újabb menekültválsággal

President Gamal Abdel Nasser, who ruled Egypt for eighteen years from the coup d\'etat of 1952, is best known in the West for wresting the Suez Canal from the British and French empires. He was a larger-than-life figure, loved by his followers for his nationalist ideals and for heralding a period of social change and modernisation. Yet there is a darker side to Nasser’s regime. We Are Your Soldiers

Diskurz o údajné „dekadenci“ evropské kultury na konci 19. století se často spojoval s představou, že příčinou tohoto úpadku je narůstající vliv Židů a že „obrození“ se tudíž neobejde bez jejich vyloučení. Na příkladech vybraných středoevropských intelektuálů židovského původu a německého jazyka podává kniha přehled náhradních kolektivů a projektů, k nimž se Židé vyhánění z německého národa a německé

Institut Václava Klause společně s Centrem pro politiku a ekonomiku vydal sborník textů s názvem \"Spor o amnestii\". Část A této publikace obsahuje plný text dílčí amnestie vyhlášené prezidentem republiky Václavem Klausem s účinností 2. ledna 2013. V části B jsou přetištěny novinové rozhovory a televizní prohlášení, která prezident učinil v souvislosti s vyhlášenímamnestie a následnými politickými

Kniha nabízí komentář k Machiavelliho Vladaři, zřejmě nejznámějšímu dílu politické teorie. Výklad seznamuje čtenáře s hlavními idejemi a koncepty Machiavelliho politického myšlení a jejich historickým, ideovým a literárním kontextem.

Theodor W. Adorno vystoupil v roce 1967 na Vídeňské univerzitě s přednáškou, v níž analyzoval cíle, prostředky a taktiky pravicového radikalismu a srovnával ho se starým nacismem a fašismem. Kladl si při tom otázku, proč extrémní pravicová hnutí nacházejí dvacet let po konci války opět u lidí značný ohlas.

Omluv již bylo slyšet hodně, ale stačí to ke smíření? Ptá se Anton Otte, který sám pochází ze sudetoněmecké rodiny a jeho otec byl po druhé světové válce lidovým soudem v Opavě odsouzen k trestu smrti.

Cílem knihy je vysvětlit pokles účasti v parlamentních volbách v Česku od roku 1990 do současnosti. Proto představuje ucelenou teorii volební účasti založenou na vnímání užitečnosti z hlasování, která je podmíněna jak individuálními zdroji, tak kontextem voleb.

Základní koncepty a termíny, s kterými obor mezinárodních vztahů pracuje a které aplikuje na všechny oblasti světa, jsou postaveny na pilířích západní intelektuální tradice. Autor se zaměřil na termín multilateralismu, který podrobil teoretické analýze včetně typologie pohnutek pro jeho výběr, jako vhodné formy spolupráce.

Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody.

Fenoménem národních zájmů se autor zabývá jak v rámci mezinárodních vztahů, tak ve vnitrostátní rovině, kde zohledňuje probíhající procesy zprostředkování zájmů. Text nejprve diskutuje jednotlivé teoretické přístupy k národním zájmům a následně je aplikuje na konkrétní problémy spojené s užíváním tohoto konceptu v demokracii, jakou je Česká republika.

Organizácia ministerstiev vnútra a bezpečnostných zborov v Československu v rokoch 1953 - 1990. Edícia Dokumenty.

Práce analyzuje politické, ekonomické a kulturní vztahy mezi Československem a třemi nejjižněji položenými latinskoamerickými zeměmi, Argentinou, Chile a Uruguayí, v letech 1945 až 1989. Autor se opírá o dlouhodobou a systematickou práci s rozsáhlým pramenným materiálem z českých i latinskoamerických zdrojů.

Monografie se zabývá vnitřním životem československého vyslanectví v Haagu. Jednou z výrazných činností československých vyslanců, kterou vyvinul vyslanec Miroslav Plesinger - Božinov a na jeho práci navázal jeho nástupce na postu vyslance Ivan Krno, byla iniciativa vedoucí k objevení hrobu Jana Amose Komenského v Naardenu.

Napjaink világpolitikájának központi kérdése, hogy az Amerikai Egyesült Államok megtarthatja-e azt a globális vezető szerepét, amelyet különösen a Szovjetunió összeomlása után rivális nélkül birtokolt. Az utóbbi negyedszázadban a hatalom felaprózódása nemzetközi jelenség: egyre több és nagyobb befolyású, nem állami szereplő jelenik meg, és ez óriási hatással van a katonai, a gazdasági, a politikai

Volby, ať už na jakékoli úrovni v rámci společnosti, jsou vnímány jako jeden ze zásadních znaků demokracie. Občané mají možnost vybrat si své zástupce podle jimi deklarovaných programů a podílet se tím na rozvoji a směřování své obce, země či regionu, v nichž žijí. Druhá světová válka znamenala velký politický otřes pro celou Evropu, a to nejen z pohledu materiálního, ale i duchovního. Ačkoli se problematika

Krajské volby v roce 2012 dozajista neznamenaly takový zvrat jako volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 nebo 2013. Na druhou stranu nebyly ani nudnými, nezajímavými volbami, po nichž by vše běželo dál ve svých kolejích. Nahlíženo teorií voleb druhého řádu jsme měli možnost ověřovat, zda jsou vládní strany voliči trestány a opozice odměňována či jaká témata budou volbám dominovat – zda nepatřičně,