V súčasnosti možno pozorovať vzrastajúci záujem o praktickú filozofiu čiže etiku. Je to dané tým, že budujeme demokratickú spoločnosť a verejný život v demokratickej spoločnosti sa bez etického diskurzu neobíde. Akékoľvek zásadné politické, právne či ekonomické rozhodnutia sú s nutnosťou ospravedlňované aj morálnymi hodnotami. Morálna dimenzia má i činnosť v čiastkových profesijných oblastiach. To

Jeden z najzásadnejších spisov nemeckej filozofky a rehoľníčky Edity Steinovej (1891 – 1942). Filozofické základy psychológie a duchovných vied tvoria dve štúdie: Psychická kauzalita (1918) a Indivíduum a spoločenstvo (1919). Pôvodne boli zamýšľané ako habilitačná práca a v roku 1922 publikované v Husserlovej Ročenke pre filozofiu a fenomenologický výskum. Autorka v nich pokračuje v skúmaní problémov

Acta Moralia Tyrnaviensia IX, vychádza už ako deviaty zborník v poradí, vydávaný Katedrou etiky a morálnej filozofie Filozofickej fakulty TU. Jeho témou je: Dráma slobody v slovanskom svete 20. storočia. Zborník vznikol ako publikačný výstup medzinárodnej vedeckej konferencie s rovnomenným názvom, ktorá sa uskutočnila dňa 25. októbra 2018 na pôde Filozofickej fakulty TU. Obsah zborníka tvorí 25 príspevkov,

Na rozdiel od osvojovania poznatkov v podmienkach školskej výučby (didaktika) existuje aj osvojovanie poznatkov v podmienkach samoučenia (autodidaktika). Teda samoučením rozumieme tú zložku osvojovania poznatkov, ktorá na rozdiel od skupinového vyučovania v škole prebieha v podmienkach individuálnej mimoškolskej (spravidla domácej) prípravy autodidaktov. Záujem odborníkov o túto problematiku sa zvyšuje

Kniha Čas a rytmus je pokusem o shrnutí celé tradice myšlení o čase od antiky po současnost. Především tradice filosofické, od Hésioda a Platóna až po Heideggera, Patočku a Lévinase, ale také tradice vědecké. Na dnešním pojetí času se totiž významně podíleli také ti, kdo kdysi pozorovali oblohu a vytvářeli kalendáře, i ti, kdo konstruovali různé hodiny. Právě na vývoji mechanických hodin ukazuje autor

Kniha Tak pravil Zarathustra, která u nás poprvé vychází ve dvojjazyčném, česko-německém vydání, je nejznámějším dílem jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších moderních filozofů, jenž dodnes nepřestává inspirovat, motivovat, provokovat, ale i pohoršovat, ba odpuzovat. V tomto mistrovském básnicko-filozofickém díle, v němž Friedrich Nietzsche své myšlenky a přesvědčení vkládá do úst perskému prorokovi

Autor se zamýšlí nad smyslem vidění, tím, co nám zrak dává, jak je výlučný v kontextu s dalšími smysly. Cituje klasiky a moderní autory, neboť téma vidění a jeho vnímání prostupuje staletími. Čtenář v jeho knize nalezne odpovědi na mnohé otázky, které si možná někdy kladl, aniž by znal odpovědi na tyto základní úvahy o podstatě vidění a života. Je napsána velmi odborně, ale přitom čtivě i pro toho,

Úvahy zakladatele Etikoterapie o podstatě zla a o boji se zlem

\"Gyakorlatilag már készen voltam a jelen könyvem kéziratával, amikor egy természettudós és egy világi teológus kezébe adtam. Mindketten, ahogy belelapoztak, azt kérdezték, kinek és mi célból írtam a könyvet. Talán nektek is, meg minden Jézus iránt nyitott embernek, mondtam, de azoknak a keresztényeknek is, akiknél ?beállt? a kereszténység, mint a régi motorok csapágya. Fogja a tengelyt, és nem halad

V čem spočívá lidská blaženost? Jakou roli v našem úsilí o zdařilý život má ctnost, slast, přátelství, láska a vztah k bohu či bohům? A jak se do našeho pojetí blaženosti promítá naše porozumění sobě samým a celku, jehož jsme součástí? Cílem této knihy je představit šest odlišných antických a středověkých filosofických přístupů k těmto otázkám a k etickému tázání vůbec.

Perception, memory, truth, and knowledge all play major roles in this dialogue. What is remarkable about Plato’s treatment of those ideas is how contemporary are both the questions and the answers he puts in the mouths of his characters. Socrates is adamant in asserting that he does not know the answers but that his function is simply to help formulate and critically examine the doctrines presented

Slavný román o dějinách filosofie. Norský učitel Jostein Gaarder spojil ve své knize Sofiin svět zdánlivě neatraktivní témata: dějiny filosofie a příběh dospívání patnáctileté dívky. Román, který byl publikován v roce 1991, ovšem slaví neuvěřitelný úspěch; vzápětí po svém norském vydání vyšel v desítkách zemí a v roce 1995 se stal nejprodávanější knihou na světě.

Pro Aristotelovu etiku je klíčové téma ctnosti. Probírá se porůznu v celé Etice Nikomachově, nicméně její 2. kniha představuje východisko, kde je morální ctnost definována a uvedena do kontextu lidského života a jednání. Ctnostné jednání je pro Aristotela a Tomáše takové, jaké můžeme vidět u ctnostného člověka. Kde je ale ten vzorový příklad ctnostného člověka? Aristotelés na tuto otázku přímo neodpovídá,

Kniha je věnována estetickému myšlení několika významných francouzských filozofů druhé poloviny 20. století. Ukazuje, že i přes značně rozdílná východiska nacházíme v jejich koncepcích řadu konvergujících rysů, zejména pojetí estetické události jako smyslové, tedy jako „aisthesis“. S využitím myšlenek těchto autorů charakterizuje monografie povahu estetické oblasti jako děje v silném slova smyslu,

Tato kniha je první českou monografií pojednávající o myšlení ruského filosofa Nikolaje Berďajeva (1874–1948). Berďajevova filosofie je zde představena jako specifický proud křesťanského existencialismu. Důraz, který Berďajev klade ve svém vrcholném díle na eschatologický význam své metafyziky, vede autora knihy k tomu, že o Berďajevově variantě existencialismu hovoří jako o eschatologickém existencialismu.

V předkládané knize se autor částečně vrací k historické matérii. Usiluje zde o všeobecně srozumitelnou a přehlednou rekonstrukci Hegelovy filosofie náboženství, kterou současně zasazuje do širšího kontextu jeho filosofické soustavy. Tato interpretační práce je ovšem pouze přípravou k provedení vlastního záměru publikace, jímž je soustavné srovnání Hegelova chápání křesťanství s naukou křesťanské orthodoxie.

Nelson Goodman je výraznou postavou novější americké filosofie, známou v našem prostředí spíše v okruhu odborníků na analytickou estetiku. Šest studií shromážděných v této publikaci ukazuje, že Goodmanův záběr sahá i do logiky, ontologie, epistemologie a filosofie vědy.

Pohanský bůh Jupiter Serapis, Ježíš Kristus a muslimský chalífa – jejich tváře jsou si překvapivě blízké. Autoři se pozastavují nad tímto zdánlivým paradoxem a ptají se: Proč vypadají „úhlavní nepřátelé“ téměř stejně?

Člověk ví, že musí zemřít, a toto vědomí patří mezi základní charakteristiky lidskosti, náboženství, metafyzika a kultura si však kladou za cíl smrt přemoci. Západní filosofie od Platóna po Hegela tvrdí, že sám výkon myšlení je překonáním smrti a konečnosti.